Včera se předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem vydali do Bruselu na návštěvu unijních institucí. „Považuji za symbolické, že se SPOLU hlásíme k EU i NATO a dáme to našim spojencům najevo,“ uvedla k cestě předsedkyně Sněmovny, která se touto cestou vyhnula dlouhému monologu Tomia Okamury v Poslanecké sněmovně.

Společná cesta @snemovna a @SenatCZ do Bruselu.

Považuji za symbolické, že se SPOLU hlásíme k EU i NATO a dáme to našim spojencům najevo. pic.twitter.com/nPyJFdnlCe

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 31, 2022

Dle příspěvků Senátu ČR jednal Vystrčil a Pekarová Adamová s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na téma předsednictví Rady EU a také taxonomie energetických zdrojů, svobody slova a pomoci Ukrajině. „S předsedkyní von der Leyenovou jsme hovořili také o potřebě solidarity. Protože budeme-li se při řešení velkých evropských témat, jako jsou změna klimatu, otázky migrace či bezpečnost, ohlížet pouze na sebe, může se stát, že zůstaneme izolovaní a sami,“ uvedl předseda Senátu.

Předseda Senátu @Vystrcil_Milos a předsedkyně @snemovna @market_a zahraniční cestu v Bruselu zahájili jednáním s předsedkyní @EU_Commission s @vonderleyen. ????

Diskuse se dotkla témat českého předsednictví v Radě EU, taxonomie, svobody slova a evropské pomoci Ukrajině. pic.twitter.com/LKRqb7cJy6

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) January 31, 2022

S předsedkyní @EU_Commission @vonderleyen jsme hovořili také o potřebě solidarity. Protože budeme-li se při řešení velkých evropských témat, jako jsou změna klimatu, otázky migrace či bezpečnost, ohlížet pouze na sebe, může se stát, že zůstaneme izolovaní a sami. pic.twitter.com/rurek9yCM0

— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) January 31, 2022

Dezinformace pak čelní představitelé českého státu řešili s eurokomisařkou Věrou Jourovou.

S eurokomisařkou @VeraJourova jsme probrali řadu aktuálních evropských témat včetně vlivu dezinformací na fungování demokracie.

Děkujeme za setkání. pic.twitter.com/K6dG6SQPLw

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 31, 2022

Po setkání se pak předsedkyně Sněmovny vyjádřila: „Shodli jsme se na tom, co považuje Česká republika dlouhodobě... za důležité, a to jsou otázky stran jádra. Tam je teď ještě asi jediný problém k řešení, a to co s jaderným odpadem.“

Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš ovšem návštěvu viděl jinak, a tak oběma předsedům přisoudil jiné dialogy: „Markéta P. Adamová: ‚Už jsme nad Moskvou a budeme bombardovat?‘ Miloš Vystrčil: ‚Ne, jsme nad Bruselem. Budeme přistávat a poslouchat‘.“

Markéta P. Adamová: „Už jsme nad Moskvou a budeme bombardovat?“
Miloš Vystrčil: „Ne, jsme nad Bruselem. Budeme přistávat a poslouchat.“ pic.twitter.com/gyDOA8w5Sg

— Marek Stoniš (@MarekStonis) February 1, 2022

K návštěvě v Bruselu a tématu taxonomie se vyjádřil spolek Konec uhlí – Nová energie, který založil bývalý ministr dopravy za ODS Vladimír Budinský. „Změna podmínky provozu jaderného úložiště v roce 2050, které do taxonomie EU dal v Bruselu jeden Čech, jsou spolu s omezením financování jen do roku 2040 dvěma zásadními věcmi pro možnost výstavby nových českých jaderných zdrojů. Pokud se podaří změna, bude to úspěch. Když ne, jsme v…!“ říká spolek, který se zabývá českou energetikou.

Změna podmínky provozu jaderného úložiště v roce 2050, které do taxonomie EU dal v Bruselu jeden Čech, je spolu s omezením financování jen do roku 2040 dvěma zásadními věcmi pro možnost výstavby nových ????jaderných zdrojů. Pokud se podaří změna, bude to úspěch.
Když ne, jsme v …! pic.twitter.com/xqW4rf4E5w

— Konec uhli – Nova energie (@NovaUhli) January 31, 2022

S taxonomií energetických zdrojů úzce souvisí i téma změny klimatu. Spolek spočítal, jaké emise vznikly kvůli tomu, že Vystrčil s Pekarovou Adamovou letěli do Bruselu Airbusem české armády. „Spotřeba 4000 l/h, to je 3,25 t/h, za 2 hod 6,5 t, emise 3,45 kg CO2/kg paliva, emise celkem 22 tun CO2. A 22 tun uhlí poslouží pro výrobu 30 MWh elektřiny. 22 tun CO2 je spotřeba elektřiny z uhlí dvou rodin za rok v bytě 120 m2,“ uvádí.

Přitom dle spolku letadlo Bombardier Challenger 601 mělo emisi 7 tun CO2. Bylo ovšem v roce 2021 vyřazeno. „Dnes užívaný Airbus A-319CJ má spotřebu i emise trojnásobné a emituje na cestě Praha–Brusel a zpět 22 tun CO2. Žravý ruský Jak-40 vyřazený v 2020, vypustil na stejné trase až 14 tun CO2. Jak-40 měl obsah nádrží 4000 kg a maximální dolet 2000 km. O malém letounu, který by měl být náhradou za Jak-40 a za Bombardier Challenger nebylo rozhodnuto a z rozpočtových důvodů asi ani nebude. Proto je používán velký Airbus A-319CJ s velkou kapacitou, spotřebou a emisemi CO2,“ vysvětluje spolek bývalého ministra.

OPRAVA
Jedná se o dopravní letadlo A-319CJ Armády ČR.
Spotřeba 4000 l/h, to, je 3,25 t/h, za 2 hod 6,5 t, emise 3,45 kg CO2/kg paliva, emise celkem 22 tun CO2
A 22 tun uhlí poslouží pro výrobu 30 MWh elektřiny.
22 tun CO2 je spotřeba elektřiny z uhlí 2 rodin za rok v bytě 120 m2. pic.twitter.com/0deIXmxpZU

— Konec uhli – Nova energie (@NovaUhli) January 31, 2022

Jak-40 měl obsah nádrží 4000 kg a maximální dolet 2000 km.
O malém letounu, který by měl být náhradou za Jak-40 a za Bombardier Challenger nebylo rozhodnuto a z rozpočtových důvodů asi ani nebude.
Proto je používán velký Airbus A-319CJ s velkou kapacitou, spotřebou a emisemi CO2. pic.twitter.com/OHjPGF4kPa

— Konec uhli – Nova energie (@NovaUhli) January 31, 2022