Odpůrcům návrhu se to nelíbí, podle nich není návrh technologicky neutrální. Návrh novely již v polovině července schválili poslanci, nyní ji bude řešit Senát.

Novela by měla řidičům ekologických aut ušetřit peníze za dálniční známky. Roční kupón pro auta na CNG by měl stát místo 1500, které platí řidiči běžných aut, maximálně 1000 korun. Krátkodobé kupony by pak oproti běžným cenám měly stát polovinu.

Podle ministerstva je hlavním důvodem nezařazení LPG do zvýhodnění poměrně vysoký počet provozovaných vozidel na tento pohon. Podle odhadů Asociace LPG je jich v Česku přes 200.000. Stát se proto podle Rezkové rozhodl zvýhodnit nízkoemisní vozidla, která dosud nejsou v zemi tolik rozšířená. V případě vozidel na CNG je to kolem 20.000 aut.

Nezařazení LPG znamená podle ministerstva i velkou finanční úlevu pro státní rozpočet. Mluvčí v této souvislosti upozornila, že zvýhodnění pro ostatní ekologická vozidla skončí nejpozději v okamžiku, kdy jejich počet bude na úrovni 250.000.

Podle odpůrců ministerského návrhu je však zvýhodnění CNG na úkor LPG nesmysl. „Pokud má jít o podporu snižování emisí, nelze preferovat pouze jednu technologii na úkor ostatních,“ uvedl místopředseda podvýboru pro energetiku Poslanecké sněmovny Vojtěch Munzar (ODS). Podobně návrh hodnotí i zakladatelka portálu EnergetickaPoradna.cz Jana Poncarová, podle níž je argument o vyšším počtu vozidel na LPG scestný. Česká asociace LPG zase podotkla, že úspora, která vznikne nezvýhodněním vozů na LPG, nebude tak významná, jak se stát domnívá.

Odpůrci návrhu navíc připomínají, že vozy na LPG jsou ekologicky srovnatelné s auty na CNG. To připouští i ministerstvo, přesto jde podle úřadu o podporu výrazně ekologičtějšího typu mobility. V případě stlačeného zemního plynu totiž existuje náhrada za obnovitelný biometan, tzv. bioCNG. U zkapalněného ropného plynu se sice v západní Evropě objevuje srovnatelná varianta bioLPG, tu je však podle ministerstva v Česku složité zavádět.