Stát prostřednictvím Bartošova ministerstva plánuje do fondu vložit jednu miliardu korun z Národního plánu obnovy. Teď hledá strategického partnera ze soukromého sektoru. Ten by měl do fondu vložit další miliardu. Očekává se, že po spuštění projektu by pak vstoupili do fondu další investoři.

Bude mít tak stát monopol na rozhodování o výstavbě nových bytů? „Nebude to tak, že stát bude rozhodovat o jednotlivých investicích. Je tam přísná podmínka Evropské unie, že v investičním výboru nesmí být nikdo závislý na státu, nesmí se to zpolitizovat,“ řekl pro E15 Vít Lesák z oddělení bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj. Stát bude celý projekt jen zastřešovat. Správce fondu by byl vysoutěžený prostřednictvím dozorčí rady. Správce by pak řešil provoz i nákupy.

Stát se nyní rozhlíží po investorovi z privátní sekce. Jan Chneider, ředitel odboru strategií a analýz bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj, potvrdil, že stát jedná s bankami. A to i s ohledem na to, že do bytové politiky vstoupila v minulých letech Česká spořitelna. A to přes svou dceřinou společnost Dostupné bydlení České spořitelny. Její investice plynuly do tisíce bytů.

A z České spořitelny už přišel předběžný zájem o spolupráci. „I s ohledem na naši stávající velmi dobrou spolupráci se státem, zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj v oblasti rozvoje dostupného nájemního bydlení, jsme další spolupráci v této oblasti velmi otevření,“ potvrdil zájem spořitelny její mluvčí Filip Hrubý.

Vít Lesák popsal i projekty a formy, do kterých chce fond investovat. „Bude to kombinace. Mohou to být developerské projekty, mohou to být stavby na klíč pro fond, mohou to být projekty vlastnického bydlení, které fond koupí a předělá na nájemní bydlení,“ vyjmenovává Lesák.

Lesák zdůraznil, že státu nejde o výdělek, ale spíše o to, aby bylo k dispozici dostupné bydlení. „Nám o výnos zase tolik nejde. Je jisté, že fond neprodělá, protože ceny nemovitostí jen tak klesat nebudou. Nám jde hlavně o to, aby bylo ve fondu co nejvíce peněz, aby se dařilo navyšovat bytový fond v České republice,“ uvedl za ministerstvo Lesák. „Nečekáme, že výnos bude přesahovat tři procenta. Nicméně samotné zhodnocení toho majetku bude po dvaceti letech bezpochyby vysoké.“

Je ovšem potřeba, aby do fondu vstoupilo více investorů. Dvě miliardy by podle propočtů ministerstva stačily „jen“ na 400 bytů. Zájem projevil i Evropský investiční fond, ten spadá pod Evropskou investiční banku. Ta považuje oblast bydlení za klíčovou.

Do fondu by měla směřovat jedna miliarda z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj. Ovšem po škrtech v návrhu státního rozpočtu, kdy ministerstvo požadovalo sedm miliard navíc, ale z rukou ministra financí Zbyňka Stanjury přišlo naopak o dvě miliardy, se nad fondem stahují mraky.

Na chybějících sedm miliard, které pro ministerstvo požadují Piráti, se zaměřil i ministr financí Zbyněk Stanjura. „Jakmile zájemci předloží projekty dostupného nájemního bydlení, jsme připraveni peníze v rozpočtu nalézt a připravenou výstavbu podpořit. Vzhledem k délce projektů ale přijde potřeba financování spíš později než příští rok,“ napsal na síti X a dodal, že peníze nemůžou ležet ladem. „Peníze musíme dávat tam, kde reálně pomohou výstavbě, ne aby ležely ladem.“

Kdybych chtěl být jízlivý k požadavku @PiratskaStrana na +7 mld. na výstavbu dostupného nájemního bydlení: aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení. Samozřejmě budu s kolegy Piráty o rozpočtu 2025 dál jednat, ale pár faktů do debaty:
?…

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) September 5, 2024

K věci si vzal slovo i bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek. „Jednoho rána se vzbudím a přečtu si zprávu: ‚Stát kupuje od společnosti Ahold síť supermarketů Albert, zaměří se na podporu domácí potravinářské produkce.‘ Sbalím si malý kufřík, tři vinyly Johna Coltrana a teplý svetr a koupím si letenku do Patagonie,“ reagoval na plány pirátského ministerstva bývalý premiér Mirek Topolánek na síti X.

Jednoho rána se vzbudím a přečtu si zprávu : "Stát kupuje od společnosti Ahold síť supermarketů Albert, zaměří se na podporu domácí potravinářské produkce". Sbalím si malý kufřík, 3 vinyly Johna Coltrana a teplý svetr, a koupím si letenku do Patagonie. pic.twitter.com/kSS3gJudie

— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) September 6, 2024

Topolánkova postu se chopil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „K tomu bude ovšem třeba také založit státní statky, jednotná zemědělská družstva a státní potravinářské podniky. K tomu státní plánovací komisi, cenový regulační úřad a bude zase dobře. Už se nám stýskalo…,“ napsal v odpovědi Kalousek.

K tomu bude ovšem třeba také založit státní statky, jednotná zemědělská družstva a státní potravinářské podniky. K tomu státní plánovací komisi, cenový regulační úřad a bude zase dobře. Už se nám stýskalo…

— Miroslav Kalousek???????????? (@kalousekm) September 6, 2024

Založení holdingového fondu na podporu bydlení pak hatí vzpomínka na Andrejem Babišem založený Národní rozvojový fond, který měl podporovat veřejně prospěšné projekty. I k Národnímu rozvojovému fondu se banky vyjadřovaly velmi vstřícně s tím, že do něj rády přispějí. Mezi nimi i Česká spořitelna spadající po rakouskou Erste Bank Group. Babišem založený fond byl oficiálně ukončen v květnu roku 2024 s tím, že do něj nepřispěla žádná banka ani korunu, a fond tak nepodpořil jediný projekt. Národní rozvojový fond tak selhal. Bartošův plán s holdingovým fondem vykazuje jisté známky podobnosti.

Na druhou stranu z České bankovní asociace zaznělo, že nebylo co podporovat, protože ve fondu nevznikly žádné projekty. „Ve fondu se bohužel za celou jeho existenci neobjevily připravené projekty, které by banky mohly financovat. Důvody, proč nebyly zafinancovány projekty v rámci NRF, tak nejsou na straně bank, ale na straně připravenosti projektů,“ vysvětlil Seznam Zprávám mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.