„Generální ředitel Českého rozhlasu prý odvolal šéfredaktora stanice Vltava Petra Fischera, což mi přijde jako velká nehoráznost. Fischerovi se povedlo něco neuvěřitelného. Bývala to stanice, kde klasická hudba zněla jako z nějakého mauzolea minulých století, uváděna hlasatelkami distingovanými tak, že moli nadšeně pozvedávali hlavičky v očekávání chutného sousta,“ rozčílil se marketingový expert Jakub Horák.
„Změna vysílacího schématu z Vltavy udělala špičkovou kulturní stanici, která podobným způsobem, jako to dělají francouzské stanice, namixovala vážnou hudbu i relevantní komentáře k současné kultuře – aniž by ten koncept zničila přílišným žvaněním různých chytráků. Vznikly tam vynikající četby! A diskusní pořady měly opravdu úroveň,“ dodal.
„Nevidím tedy z profesionálního pohledu žádný důvod, proč Fischera odvolávat. A nemám-li si myslet, že jde o politický ústupek reprezentantům bigotních politických názorů (a snaha pojistit si svou manažerskou budoucnost i po změně Rady), byl bych velmi rád, kdyby pan René Zavoral vysvětlil kulturní veřejnosti, proč k tomu došlo,“ uzavřel.
Ke konci Fischera se vyjádřil i komentátor Jaroslav Spurný na serveru Respekt. cz. Podle něj je problém jinde – liberální Petr Fischer nepadl do oka některým radním z Rady Českého rozhlasu.
„A nepadl tak moc, že si radní objednali posudek na stanici Vltava u dvou údajných expertů – Jiřího Mikeše a Lubomíra Zemana, kteří jsou k nalezení v evidencích StB jako agenti. První z nich je navíc častým komentátorem na alternativních a proruských Parlamentních listech. Spisy StB se nicméně ani na jednoho muže nedochovaly, byly skartovány. Nejsme tedy schopni popsat, jak moc a zda se s komunistickou politickou policií zapletli; můžeme jen konstatovat jejich evidenci agentů,“ poznamenal Spurný s tím, že je záhadou, proč si rada tyto dva muže vybrala na hodnocení stanice Vltava. Šéfová rady to zdůvodňuje tím, že jsou odborníci.
Původní text ZDE
„Další Krameriova cena českých kolaborantů bude určitě udělena řediteli Českého rozhlasu. Moc mu to přeji, když tolik vypomáhal s jejím ustanovením. Možná pak dostane i oslavný článek na Aeronetu a Sputniku,“ poznamenal ke konci Fischera zástupce lobbistického spolku Evropské hodnoty Jakub Janda.
„Nemohl by Petr Fischer dostat Krameriovu cenu? Třeba by mu to přidalo na důvěře u vedení?“ zareagoval následně také analytik Josef Šlerka.
Ten také zveřejnil otevřený dopis řediteli Českého rozhlasu, jenž vytvořil ředitel Ústavu filozofie a religionistiky FF UK spolu s ředitelem Archivu Jana Patočky – Jakub Čapek a Ivan Chvatík.
„Stávající šéfredaktor Petr Fischer bezesporu patří k předním postavám české žurnalistiky. Ve fungování stanice Vltava jsme od jeho nástupu zaznamenali řadu inovativních změn. Abychom uvedli alespoň jeden příklad, nám oborově blízký, pořad ‚Reflexe: Historie/Filozofie‘ dle našeho názoru zvedá úroveň kulturní publicistiky v České republice, propojuje diskuse vedené u nás s mezinárodním prostředím a otevírá nezvyklé přístupy,“ zmiňují s tím, že dosavadní postup generálního ředitele rozhlasu považují za pro veřejnost nečitelný.
A ke svému odvolání se vyjádřil i Petr Fischer. „Je směšné, že se ČRo ohání poklesem poslechovosti Vltavy a snaží se jej spojit se mnou. K poklesu denního poslechu z 80 tis. na 41 tis. došlo v letech 2013–2016, kdy byl dnešní GŘ René Zavoral náměstkem ředitele Duhana pro Program (potom už GŘ) a měl Vltavu přímo na starost! Šéfredaktora při pádu neměnil...“ zmínil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
