Slava Grigoryan, jeden z tisíců, kteří tento týden uprchli z Náhorního Karabachu, prozradil listu The New York Times, že měl 15 minut na to, aby si sbalil nejnutnější věci a prchnul před Ázerbájdžánci. V rychlosti prý také spálil až sto videokazet, na kterých bylo zachyceno dění kolem jeho domova v posledních několika desítkách let. Zničil historii dlouho se vlekoucího konfliktu, který má jeden ze svých počátků v roce 1988, kdy obě země ještě byly součástí Sovětského svazu. „Se slzami v očích,“ řekl, „spálil jsem 100 kazet.“
České novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová potvrzují, že takových případů se v posledních hodinách odehrály statisíce. Dění ve sporné oblasti, kde dominovalo arménské obyvatelstvo, nese podle všech důkazů znaky humanitární katastrofy.
Z Náhorního Karabachu do Arménie utekl také Sergej Daniljan, bývalý příslušník jednotek neuznané republiky Arcach. Na cestu se za posledních 30 let prý vydal celkem třikrát. Vždy utíkal před válkou. „Vždy kvůli válce, válka – 30 let války,“ poznamenal v rozhovoru pro NYT. „Etnické čistky na obou stranách přinutily podle některých odhadů více než milion lidí opustit své domovy,“ pokračoval americký list.
Stísněná nálada je po celé Arménii. Diana Chodžajanová, brněnská studentka práv arménského původu, pro ParlamentníListy.cz uvedla: „Jaká může být nálada, když ve 21. století jsou lidé nuceni opustit své domovy, svůj rodný kraj, kde se narodili a vyrostli, kde žili Arméni po staletí, a kvůli různým politickým vlivům a manévrům byla jedna oblast přidělena druhému státu?“
Složitý příběh drsného regionu
Karabach byl arménskou provincií už před našim letopočtem. Historickým vývojem se stal křesťanskou citadelou v okolním převážně muslimském regionu. Na počátku první světové války zde měli křesťanští Arméni proti Azerům většinu, se kterou ale zásadně zamávala genocida, spáchaná v průběhu války Turky.
Oblast se následně stala součástí SSSR a usilovaly o ni oba národy. V roce 1923 rozhodl ústřední výbor KSSS u přidělení oblasti Ázerbájdžánu, zatímco sousední sporné oblasti dostala Arménie. Oblast však dostala specifický statut autonomie se zvláštními právy.
Po uvolnění za Gorbačova místní Arméni dali najevo vůli po svém sebeurčení. Ta vyvrcholila v roce 1991, kdy byla v Náhorním Karabachu vyhlášena samozvaná republika Arcach, kterou však svět neuznal. Název „Arcach“ od té doby v Arménii razí pro označení oblasti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.