Stropnický se důsledkům brexitu věnoval v obsáhlém projevu na dnešním Žofínském fóru v Praze, které bylo věnováno armádě a bezpečnosti. Odchod Británie podle něj bude v otázce bezpečnosti velmi citelná změna, i když zůstává členem NATO. Řekl, že přišel v nejhorší dobu, kdy se na východní hranici Evropy agresivně tlačí Rusko a usiluje o rozbití zbytků evropské politické jednoty a kdy islámský terorismus a extremismus tlačí migrační vlny uprchlíků do Evropy. Varoval před řetězcem „malých politických chyb“, které mohou vyústit ve fatální krizi.

Britské referendum podle Stropnického rozhodlo téma migrace. „Nezvládnutá migrační politika ze strany Evropské komise a řady velkých unijních členů prohrála klíčovou volbu voličů za kanálem. A rozhodně to nemusí být prohra poslední,“ řekl ministr. Dodal, že by se neměl podceňovat dominový efekt, který může britský odchod spustit.

Stropnický souhlasí s tím, že brexit je vhodnou příležitostí pro reformu EU. Domnívá se, že pro vážně míněnou reformu je potřeba schopné a dobře vedené Evropské komise. Nynější komise v současném obsazení to ale podle něj být nemůže. Poznamenal, že od Junckera nelze očekávat ani politickou odvahu, natož vůli k jakýmkoliv posunům, které by EU učinily pro občany přijatelnější a srozumitelnější. Zároveň řekl, že mu požadavek na okamžitý odchod Británie z EU v prvních okamžicích po zveřejnění výsledků referenda připomínal spíše chování uražené slečinky než uvážlivé a diplomatické vyjádření politické figury, která je za negativní výsledek referenda minimálně spoluzodpovědná.

„Evropská komise, včetně jejího vedení, mě nepřesvědčila o tom, že by měla nějakou sebereflexi. Naopak některá vyjádření pana Junckera byla dost nešťastná: ‚Ať si jdou‘ a podobně. To si nemyslím, že je ten nejlepší způsob, jak dohodnout nějaký vyvážený intenzivní vztah, protože ta potřeba je nadále vzájemná jak Evropy, tak Británie,“ řekl Stropnický ČTK a ČT.