Švédsko, známé svým vstřícným postojem k běžencům, přijalo v tomto roce už sto tisíc žadatelů o azyl. Přitom země samotná má pouhých 9,6 milionu obyvatel. Tedy méně než Česko.

„Švédsko na sebe dlouhou dobu bralo neúměrně velkou část odpovědnosti ve srovnání s jinými zeměmi EU. Nyní jsme v extrémně napjaté situaci. Je načase, aby další státy převzaly svůj díl odpovědnosti,“ uvedl švédský premiér Stefan Löfven.

„Švédsko není schopno přijímat lidi tak, jak bychom to dělat chtěli, a způsobem, kterým jsme zvyklí to dělat. Naše celková přijímací kapacita je přetížena,“ dodal Löfven.

Maďarsko téměř žádné uprchlíky nepřijímá

Stockholm chce proto využít „volnou kapacitu“ 54 tisíc migrantů, kteří se na základě kvót měli přerozdělit z Maďarska. Budapešť mezitím téměř všechny migranty převezla do Rakouska. Po uzavření hranic se Srbskem a Chorvatskem odmítá migranty na své území vpustit, pokud nežádají o azyl přímo v Maďarsku. Z Maďarska tedy není koho „přerozdělovat“, a tak z kvóty celkem 160 tisíc migrantů zbyla „maďarská rezerva“.

O tu se nyní přihlásilo Švédsko, které svoji žádost oficiálně přednese na jednání ministrů vnitra unijních států, které proběhne příští úterý. Podle Palaty je však možné, že ke Stockholmu se připojí i Berlín, a „volná kapacita“ kvót se tak přerozdělí.

Palata dodává, že Maďarsku se díky „prohnané“ politice premiéra Viktora Orbána podařilo docílit toho, že na svém území nemá téměř žádné žadatele o azyl. Zároveň mu přinejmenším prozatím nehrozí, že by do něj nějací žadatelé o azyl byli přiděleni z jiných zemí. A to proto, že v současnosti pro Maďarsko žádné kvóty neplatí.

Navíc i ty migranty, kteří se nyní rozhodnou požádat na hranicích o azyl, Maďarsko odmítá. S poukazem na to, že už prošli Řeckem, a o azyl měli tedy požádat tam.