Spencerové se zdá, že dohoda o příměří je výhodná především pro USA. „Protože další postup syrské armády s jejími spojenci a s ruským leteckým krytím a bombardováním v zásadě každým dnem měnil „ženevská mírová jednání“ ve stále větší zbytečnost, z níž by si mírový nobelista Barack Obama před koncem mandátu nemohl odnést žádnou ‚zásluhu‘ za ukončení války,“ myslí si.

Situaci mohou pročistit nejen zastavení bojů, ale i Asadova amnestie či sílící dezerce džihádistů

Částečné zastavení bojů, amnestie, kterou pro ozbrojence různých protivládních skupin vyhlásil Asad, i sílící dezerce různých džihádistů z oblastí bojů mohou prý situaci na bojišti „pročistit“ a usnadnit tak další postup i Sýrii, Íránu a Rusku.

Celý rozhovor s Terezou Spencerovou je ZDE

Už v rámci pokračující války proti Daeši a al-Káidě nebudou muset tolik klopýtat o Západem podporované „umírněné teroristy“. Dohoda o příměří, které začalo platit v noci na sobotu, tak podle analytičky zároveň vyhovuje i Rusku.

Washington mluví o plánu B

Spencerová se domnívá, že Washington nejspíš ve snaze nevypadat jako slaboch, který přenechal otěže Moskvě, mezitím mluví o případném „plánu B“, kterým má být právě rozdělení Sýrie.

Rusko oficiálně jakékoli úvahy na dané téma popírá, ale Kurdové tvrdí, že i se souhlasem Moskvy už se jedná o „trojí Sýrii“. „Jedna by byla ‚Asadova‘ a byli by v ní nejspíš alavité, křesťané, drúzové a nábožensky ‚vlažní‘ sunnité, pak by vznikl syrský Kurdistán, který se už od ledna oficiálně jmenuje Rojava, a k tomu by existovala sunnitská Sýrie, v níž by se mohla shromáždit většina současných džihádistů a stoupenců současných protivládních skupin,“ naznačuje Spencerová možnou budoucnost Sýrie.

Jasněji bude vcelku brzy, v řádu týdnů či měsíců

Sama si ale v praxi něco takového moc představit neumí. „Obzvláště pak federativní soužití se Sunnistánem, který by podle všeho byl napájený saúdským nenávistným wahhábismem. Ale počkejme. Myslím, že jasněji bude v tomto ohledu už vcelku brzy, v řádech týdnů či měsíců,“ předvídá analytička.