„Jak uběhlo čtvrtstoletí? A jak dál?“ Seminář s debatou na toto téma uspořádalo ve čtvrtek večer občanské sdružení Nová republika. Vedle již zmíněných známých osobností v panelu vystoupil také publicista Martin Kunštek a ekonomka Květa Lauterbachová.

„Kam jsme došli a kam míříme?“ ptal se v úvodu Martin Kunštek. „Na to by se dalo odpovědět dvěma slovy a moc slušná by ta slova nebyla. Ale když tak mluví i pan prezident, tak to řeknu… Přeběhli jsme do prdele, i když jsme mířili do úplně jiných pozic,“ konstatoval bez okolků.

A v expresivním hodnocení ještě pokračoval. „V oblasti zemědělství máme obrovský náskok v cestě do prdele před západní Evropou. Družstevní zemědělství bylo násilným politickým rozhodnutím rozbito. Jsme nesoběstačná země. Před vstupem do EU ještě navíc unie dávala dotace na likvidaci těch zbytků toho, co tu zůstalo. Třeba likvidace vinohradů nebo sadů,“ uvedl publicista Kunštek.

Podle Květy Lauterbachové se situace ve světě zostřuje a my se nacházíme v epicentru dění. „Ze sevření medvěda jsme se dostali do spárů mnohem horší bestie. Víme, že jsme se do náručí medvěda dostali v důsledku výsledku druhé světové války. Byli jsme součástí kořisti. Zlom v roce 1989 nebyl ničím jiným, než snahou kapitálu, který už neměl kam expandovat, zadlužit další státy. Peníze se dostávají do oběhu prostřednictvím dluhu, a pokud se nebudeme rozhodovat o tom, jak a na jaké účely se budou naše peníze dostávat do oběhu, nemůžeme se ze spáru té bestie, toho minotaura, dostat,“ popisovala ekonomka.

„Ten problém ale samozřejmě mají i ostatní evropské státy. Jestli je v Evropě nějaká země demokratická, je to už jen Švýcarsko. Dnes centrální banky se jako národní nebo státní jen tváří. Jsou to v podstatě privátní podniky, které podle toho fungují. Po vzniku eurozóny začalo hromadně docházet k privatizaci centrálních bank. Jsou tady úkoly pro politickou sílu, která tu prostě není. Půjde o to, zda chceme zůstat v Evropské unii nebo také půjde o NATO. Nikdo se nás přece neptal, jestli chceme do NATO, že?“ tázala se řečnicky.

Lauterbachová se ale krátce zastavila také u aktuálních protestů proti Miloši Zemanovi. „Ať mám proti prezidentu Zemanovi tisíc připomínek, tak ale jako demokrat budu respektovat výsledky voleb! Jestliže toto nedokážeme, tak jsme jako národ ztracení. Je tu snaha postavit společnost proti sobě. Rozděl a panuj, že… Tohle mají ideologové, kteří usilují o světovou nadvládu, perfektně zmáknuté,“ sdělovala přesvědčivě.

Mediální expert Petr Žantovský hovořil především o vývoji médií po listopadu 1989. „Pokud začnu rokem 1989, tak v médiích proběhlo cosi, co by šlo teoreticky nazvat revolucí. Došlo k tomu, že média měla v podstatě z měsíce na měsíc jiné vlastníky, a ti jsou samozřejmě určující pro to, co se v médiích odehrává,“ začal Žantovský s tím, že často docházelo k rozkrádání novin, jako prý v největším případě u Mladé fronty.