„Když se podíváme do historie, normální je nekouřit,“ poznamenal k úvodnímu tématu, protikuřáckému zákonu, Ludvík. On sám prý nikdy nekouřil. „Kouřilo se i před objevením Ameriky. Indiáni kouřili i daleko předtím. Normální je tak podle mě jednat svobodně,“ zareagoval Svoboda. „Nekouřím, nechodím do restaurací, kde se kouří, ale když chci jít večer s přáteli do baru, kde se kouří, je to moje rozhodnutí. Nemám rád státní direktismus,“ dodal.

„Je spousta zásahů do svobody jedince. Můžeme se například bavit v této souvislosti o domácích porodech,“ zareagoval Ludvík. „Zakážeme také vysokoenergetické nápoje? Takhle nelze stát řídit, je třeba lidi vychovávat. Zákaz vždy láká k tomu, aby se porušil,“ myslí si však Svoboda.

Dalším diskutovaným tématem byl hovor o nedostatku lékařů a sester. Ludvík úvodem řekl, že se obává nedostatku lékařů i z toho důvodu, že odejde silný populační ročník starších lékařů. „Mám dva recepty – vznik univerzitních nemocnic a převod části peněz z ministerstva školství na fakultní nemocnice,“ dodal. 

„Je to řešení následků, nikoliv příčiny. Ta je jinde. Dnes už bychom neměli mít lékaře proto, aby dělali všechno sami – od administrativy po medicínu, tak to nemůže vypadat. Musíme dosáhnout toho, že se změní struktura práce,“ podotkl k této problematice Svoboda. 

Ludvík pak kritizoval i atomizaci medicíny, kdy dochází k tomu, že máme specialisty na levé ucho či pravé ucho. „Naši medici vycházejí velmi dobře teoreticky připraveni, ale chybí jim praxe,“ poukázal Ludvík na situaci v USA, kdy od třetího ročníku jsou medici přítomni na sále. „Vědomosti můžeme nalézt v knihách, ale dovednosti se musíte naučit v nemocnici,“ souhlasil Svoboda.

Nejvíc sester pak podle Ludvíka chybí především v lůžkové péči, na ambulanci tolik sester nechybí. „Musíme pro ty sestry změnit kompetence,“ podotkl Svoboda. 

„Musím pochválit ministry zdravotnictví z ČSSD, ač to nedělám rád, že máme přestavěné pracoviště ÚZIS,“ pochválil následně Svoboda. Jako nejlepší vnímá, aby se na stole objevovaly informace, kolik léčba stála a jak byla efektivní. „Mám lékaře, kterého vychovám, a on mi odejde, odejde mi do privátu. V okamžiku, kdy bych mohl tu práci, která je jiná než těch ostatních, ohodnotit, tak mi neodejde,“ posteskl si Svoboda. „Já jim nemůžu přidat ani korunu,“ dodal. „Máte pravdu v jedné věci – máme až moc zásobený terén ambulancemi. Proč máme tak málo ambulancí v pohraničí, ale máme tolik ambulancí v okolí fakultních nemocnic?“ poznamenal k tomu Ludvík.

„Možná ani tak málo doktorů nemáme, ale máme je špatně rozmístěné. Lidé v pohraničí musejí být podle mého názoru otrlejší, a o tom se budu ještě se zdravotními pojišťovnami bavit,“ řekl Ludvík.