Ve čtvrtek odpoledne byla v Praze představena kniha Spravedlnost pláče, která byla napsána skupinou autorů ze Spolku Spravedlnost. K tomu se uskutečnila debata, ve které se proti rozsudku nad „skupinou bratrů Zemků“ vyslovila řada známých osobností z řad právníků a občanských aktivistů. V publiku bylo možné vidět bývalého místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru, umělce a akademika Milana Knížáka, nebo bojovníky proti soudní zvůli Zdeňka Jemelíka a Johna Boka.

Kniha, která byla představena, líčí příběh chomutovských solárních elektráren rodiny Zemkových, skončený pravomocným odsouzením a nástupem výkonu trestu. Poukazuje na množství nesrovnalostí, které se v případu objevily.

Podstatnou část jejich námitek shrnuje televizní reportáž Nebezpečné slunce.

Je před vámi vidina vězení...

Jediným skutkem, za který byli Zdeněk a Alexandr Zemkovi odsouzeni, měly být jejich podpisy pod předávacími protokoly. Tyto protokoly měly být v rozporu s faktickým stavem a to mělo být podle soudce základem přípravy trestného činu podvodu, za kterou nakonec byli odsouzeni.

Předávací protokol přitom nebyl vůbec připravován pro účely žádosti o licenci k ERÚ, ale jako dokument o tom, že si to jako provozovatel převzali od zhotovitele.

Autoři knihy argumentují, že v okamžiku podpisu nebyli přítomni přímo na místě elektráren a neměli kompletní informace, co už je v solárních parcích uděláno. Později prý byli překvapeni, že subdodavatelé neměli hotovo.

K podepsání protokolů došlo 29.11. 2010. V prosinci byly při kontrole úředníků (konala se 20.12.2010) na stavbách dvou solárních elektráren odhaleny nedodělky v podobě nezasypaných kabelů a dalších prací, prováděných v zemi. Důvodem byly extrémní mrazy, které v prosinci 2010 znemožňovaly zemní práce. Úředníci zkonstatovali, že elektrárny nejsou dokončeny a že daného dne nesplňují podmínky pro udělení licence.

Nedodělky měly být v celkové hodnotě přibližně padesát tisíc korun, v reportáži zaznělo, že to byla „práce na jeden den pro tři lidi“.

Do 31.12., kdy proběhla další kontrola, byly podle autorů knihy všechny nedodělky hotovy. Kontrola, jejíž načasování na poslední den v roce bylo zpochybňováno, přitom byla původně ohlášena už na 29.12.

Nedodělky při převzetí jsou prý ve stavebnictví víceméně standardem. Již od listopadu 2010 chomutovské elektrárny rodiny Zemkových dodávaly do sítě proud v rámci zkušebního provozu (povolen byl 19.11. 2010).

Je třeba dodat, že odlišná skutková zjištění odprezentovali například Reportéři ČT, podle kterých elektrárny ani 31. 12. 2010 hotové nebyly.

K dokonání trestného činu v každém případě nedošlo, i státní zástupce od počátku pracoval s tím, že došlo k pokusu. Odvolací soud pak odmítl i toto a oba shledal vinné pouze trestným činem ve stádiu přípravy.

Advokát, který vystupoval v reportáži, se pozastavil nad velmi podivnou konstrukcí, podle které měl zcela standardní předávací protokol, podepsaný dva měsíce před udělením licence, vést k záměru spáchat trestný čin.

Jak v průběhu debaty zaznělo, u jiných solárních elektráren se stávalo třeba i to, že si jejich majitelé půjčili pár solárních panelů, ty navezly na pole a nechali si na ně dát razítko od úředníků ERÚ.

Jak je tedy možné, že právě bratři Zemkové odešli od soudu s tresty na úrovni vrahů?

V první instanci případ soudil brněnský soudce Aleš Novotný, známý řadou problematických drakonických rozsudků. Aktivista John Bok jej v průběhu debaty nazval „soudce zločinec“. „To si troufám říct zcela zodpovědně, protože máme i jiné případy, z nichž je zřejmé, že tomuto pánovi neříkají zákony vůbec nic“, dodal.

Tento soudce také odsoudil ředitelku ERÚ Alenu Vitáskovou na 8,5 roku. A rovněž odsoudil podřízenou Michaelu Schneiderovou, ačkoliv na konci roku 2010 na ERÚ vůbec nepůsobily. Důvodem, proč byly k případu „přifařeny“, byl údajný pokus o zastavení řízení o odebrání licence.