Trestní oznámení v plném znění Vyvadil zveřejnil na sociální siti Facebook. V jeho úvodu Vyvadil zmiňuje Kundrův článek v týdeníku Respekt pod názvem Cestovatel s jedem:

„Před třemi týdny přicestoval na Letiště Václava Havla z Ruska muž s ruským diplomatickým pasem. Čekalo na něj auto zdejšího ruského diplomatického sboru a odvezlo ho na ambasádu v pražských Dejvicích. Zdroje Respektu tvrdí, že pasažér cestoval s kufříkem, ve kterém měl mít smrtící jed ricin. Bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy.

Jde o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, který nechal odstranit z Dejvic sochu kontroverzního ruského vojevůdce Ivana Koněva, a pražského primátora Zdeňka Hřiba, jehož úřad nechal přejmenovat náměstí před ruskou ambasádou po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Oba muži dostali po příletu zmíněného cestovatele celodenní ochranu.

Ke Kolářovu trestnímu stíhání vyzval v Rusku ministr obrany Sergej Šojgu poté, co prezident Putin podepsal zákon o poškozování válečných hrobů a pomníků. Bronzový Koněv stál v Praze od roku 1980, pro část Pražanů jde ale o nepřijatelnou oslavu člověka spoluzodpovědného za poválečné zatýkání a deportace československých občanů ruského původu, kteří sem utekli před Stalinem. Jim Kolář přestěhováním sochy z veřejného místa do depozitáře vyhověl.

Cestovatel s jedem, tvrdí zdroje Respektu, má být příslušník ruské tajné služby. Další jeho kolegové se podle informací ze stejného zdroje měli před měsícem a půl vydat z Ruska do různých míst Evropy. Ruští agenti dosud v Evropě vraždili převážně nepohodlné příslušníky ruské diaspory, ale pokusili se otrávit i několik Evropanů. Ohrožení pro Koláře může být velké. Je tudíž otázka, co kromě ochranky udělá pro jeho ochranu český stát. Z vrcholných představitelů se zatím veřejně k věci nevyjádřil nikdo a to je nepřijatelné. Podporu starosty by měla deklarovat celá vláda v čele s premiérem. A je načase uvažovat o vypovězení ruského velvyslance s částí zdejšího početného diplomatického sboru, jehož řady naplňují zpravodajští důstojníci, kteří jsou životu nebezpeční pro české občany.“

Advokát Vyvadil podotýká, že na tuto zprávu zareagovala ruská strana protestní nótou, proti nepodložené informaci, že ruská ambasáda připravuje atentát na české politiky.

V reakci na tuto nótu měl spáchat trestný čin i pan Tomáš Petříček, toho času ministr zahraničních věcí České republiky. Ten plně podpořil ničím nepodložené informace obsažené v Kundrově článku, s tím, že je nepřípustné zpochybňování svobody slova. „Jinými slovy, bral tento článek jako pravdivý a okamžitě zaútočil na ruskou stranu,“ shrnuje advokát.

Tento Petříčkův postup je podle Vyvadila neakceptovatelný a jen navazuje na jeho předchozí „lživé tvrzení“, kdy například uváděl, že není porušována smlouva o přátelství a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací, která ve svém čl. 21 výslovně zavazuje Českou republiku zajistit přístup k válečným hrobům i k památníkům.

„Stejně tak nepravdivě uváděl, že pomník I. S. Koněva není válečným hrobem, jakkoli to jednoznačně vyplývá ze zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,“ pokračuje advokát ve svém odůvodnění podání trestního oznámení.

Z toho mu vyplývá jediné: „Petříček tak bezprecedentně jednoznačně podporuje tézi, že Rusko vyslalo do České republiky agenty s cílem zavraždit Koláře či Hřiba.“

To však v případě osoby ve funkci ministra zahraničních věcí není jenom tak, jak advokát upozorňuje. Ministr zahraničí může svými výroky způsobit škodu jak ve společnosti, tak v mezinárodních vztazích. „Tyto hrátky tajných služeb jsou známé,“ konstatuje advokát.

Čímž se dostal k trestněprávním důsledkům veřejného vystupování obou pánů: „Podle § 357 odst. 1, 4 a) se zločinu šíření poplašné zprávy dopustí ten, kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá; bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti,“ připomněl příslušný paragraf trestního zákoníku.

Tato základní skutková podstata navíc může být za určitých okolností stíhána ještě přísněji. „Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Jednání obou podezřelých je mimořádně velmi závažné, protože se jej dopustili v situaci, kdy Česká republika, tak jako celý svět zažívá snad nejdramatičtější období od II. světové války v důsledku koronavirové pandemie, kdy přirozeně už tak široká veřejnost se cítí ohrožena,“ stojí v textu.

Ani tím však advokát nekončí. Vzhledem k okolnostem navrhuje státnímu zastupitelství zvážit uložení mimořádného opatření k zajištění obviněné osoby. Laicky- vzít oba pány do vazby. „S ohledem na jejich trvalé nenávistné protiruské postoje i výši trestní sazby by bylo namístě uvažovat rovněž o uvalení vazby, neboť v jejich případě existuje reálné nebezpečí, že budou v obdobné trestné činnosti pokračovat,“ navrhuje advokát a ponechává na úvaze Městského státního zastupitelství v Praze určit místní příslušnost toho kterého obvodního státního zastupitelství. Přichází v úvahu jak sídlo Ministerstva zahraničních věcí, tak i sídlo týdeníku Respekt.

V rozsahu, v jakém byl spáchán předmětný trestný čin, je podle Vyvadila rovněž odpovědná jako právnická osoba i týdeník Respekt. Bude-li pokračovat v šíření těchto nepravdivých (poplašných) zpráv, oznamovatel žádá, aby podle § 33 odst. 1 bylo rozhodnuto o dočasném pozastavení žurnalistické činnosti.

Trvalé útoky na Rusko, počínaje protiprávním odstraněním pomníku I. S. Koněva i pamětní desky na Staroměstské radnici, vyvolávají podle advokáta hněv vůči pachatelům, tedy vůči starostovi Ondřejovi Kolářovi a ostatním zastupitelům Prahy 6 i vůči pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi. Nelze ovšem vnímat emoce pouze z jedné strany, bez zohlednění toho, kdo k jejich vyhrocení přispívá. „Oba podezřelí tak vědomě a úmyslně celkovou atmosféru ohrožení jen vyostřují,“ zdůrazňuje Vyvadil ve vztahu ke Kundrovi i Petříčkovi.

Celá záležitost advokátovi připomíná akci údajné otravy otce a dcery Skripalových novičokem, která nikdy nebyla prokázána, nikdy nebyl umožněn veřejný výslech údajných obětí, aby skutečná pravda byla zjištěna, protože britská strana kategoricky zabránila kontaktu otce i dcery Skripalových s nezávislými mezinárodními médii.