Po úvodu, kdy republikánský prezidentský favorit obsáhle hovořil o svém řešení masivní imigrace do USA a novinář jej „griloval“ dotazy na technikálie jeho deportačního plánu, došlo na otázky ekonomiky, které redaktor nazval „obchodní válka s Čínou“.
A po debatě o celních tarifech došlo na aktuality světové politiky. Nejprve na Izrael, kde Trump jako řešení uvedl, že teroristé se hlavně nesmějí dostat k penězům. „Za mojí vlády Hamás neměl peníze. Írán neměl peníze, které by těmto lidem rozdával – a terorismu bylo velmi málo. A zbavili jsme se Islámského státu, zcela. Teď se začíná vracet,“ rozhovořil se bývalý prezident.
Pak vytkl Izraeli, že svou operaci proti terorismu špatně komunikuje a zkritizoval izraelského premiéra Netanjahua. S ním prý má ze svého prezidentství i jinak špatnou zkušenost.
Poté se debata nadlouho opět přesunula k vnitrostátním americkým tématům a také k procesům, které proti Trumpovi vede americká justice.
A pak novináře zajímalo, co obnáší avizovaný Trumpův plán na „likvidaci deep state“.
„Znamená to, že se chceme zbavit špatných lidí, lidí, kteří ve vládě neodvedli dobrou práci,“ objasnil kandidát. Když si jako byznysmen koupil společnost, také jej prý zajímalo, co tam zaměstnanci předvádějí za výkony a když nebyl spokojen, tak to řešil. Ve státní správě podle něj mnoho lidí dobrou práci neodvádí.
Připomněl hoax o ruském ovlivnění voleb v jeho prospěch, který byl médii i zpravodajci šířen dva a půl roku, než se ukázalo, že nestojí vůbec na ničem.
Pak novináře zajímalo, proč se Trump nezajímá o osud Evana Gerskoviče, již rok zadržovaného v Rusku. Trump uznal, že jde o statečného mladého muže, ale on se bohužel musí věnovat množství jiných věcí.
Místo výzev by se ale podle něj mělo dělat něco, co má smysl. „Rozdíl mezi mnou a Bidenem je v tom, že za mé vlády bude propuštěn,“ dodal republikánský kandidát.
Biden podle něj s Putinem vůbec nedovede vyjednávat. „Putin nikdy neměl útočit na Ukrajinu. A za čtyři roky mé vlády to taky neudělal,“ připomněl Trump.
Pak skepticky dodal, že „u Bidena už mě nepřekvapuje vlastně nic“.
Na dotaz novináře, zda platí jeho výhrůžka, že členské státy NATO, které nebudou přispívat do společného rozpočtu podle dohody, „nechá Putinovi“, pak vysvětlil, že jeho slova měla členské státy přimět k placení a v tomto směru byla velmi úspěšná. „Takhle mluví vyjednavač, protože chce, aby zaplatili,“ dodal.
USA podle něj přispívají na ukrajinskou operaci mnohem více než evropské země, což je zvláštní, protože Evropanů se tato válka dotýká více.
Novináře pak zajímalo, zda USA pod Trumpovým vedením mají zůstat lídrem Západu, nebo chce změnit architekturu poválečného světa, fungující 80 let.
„Náš hlavní problém s NATO je, že si nemyslím, že by nám v případě problému přišli Evropané na pomoc,“ odpověděl Trump. Severoatlantická aliance podle něj funguje jako „jednosměrná ulice“.
Pokud jde o Ukrajinu, měla by se podle něj mnohem více zapojit Evropa. A toto prý řekl i Viktoru Orbánovi, který naopak tvrdí, že by Evropa měla ukrajinskou obranu podporovat co nejméně.
Po dalších otázkách na americkou vojenskou přítomnost ve světě, však také řekl: „Myslím, že jsme na mnoha místech, kde bychom být neměli. A pravděpodobně nejsme někde, kde bychom být měli.“ Jako příklad uvedl jižní Koreu, kde USA pomáhají už od konce války v roce 1953 a tato velmi bohatá země je podle něj také v podstatě černým pasažérem.
Novinář mu pak připomněl, že jako lídr svobodného světa ve funkci často jednal s diktátory. Tak jej zajímalo, jak Trump vnímá otázku svobody.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo