Když se vrátíme k samotnému průběhu událostí v Turecku v noci z pátku na sobotu. Nejprve se zdálo, že puč může vyjít, pak se Erdogan spojil s místní CNN, vyzval lidi, aby šli do ulic a nastal zvrat. Někteří analytici se pozastavovali nad amatérským průběhem ze strany pučistů atd. Zaznívají dokonce šíleně znějící scénáře, že si vše prezident zorganizoval sám, aby měl důvod upevnit moc. Takže, jak na vás události působily a co k tomu říci s odstupem několika dnů?

Máme jen zprostředkované informace z veřejných zdrojů. Ale jaký na mě průběh dělá dojem? Nemyslím si, že by si prezident Erdogan vše objednal nebo vymyslel, ale domnívám se, že přes zpravodajské služby věděl, že se něco takového stane. A to umocnil tím, že měl v den puče přesný seznam stovek soudců, které odvolává, stovek důstojníků a generálů, které postaví mimo službu, stovek lidí, kteří pracují na ministerstvu vnitra, měl dokonalý přehled a během několika hodin udělal politickou čistku v mocenské struktuře justice, vnitra a armády. To nemohl vytvořit v noci, kdy probíhal puč.

Zatčených jsou v Turecku tisíce a počty se stále zvyšují, režim navíc prý zatýká i své kritiky, kteří s pučem neměli nic společného. Podobný otazník visí nad téměř třemi tisíci zadržených soudců. Hovoří se o zavedení trestu smrti, dojde k tomu? A co se podle vás s Tureckem v dohledné době bude dít?

Podle mého názoru Turecko ví, že nevstoupí do Evropské unie, určitě ne v dohledné době, protože to nemůže projít podporou všech členských států. Tento můj názor je umocněn tím, že největší podporovatel vstupu Turecka do struktur EU Velká Británie požádala o vystoupení z Unie. Myslím si, že prezident Erdogan zavede trest smrti za mohutné podpory většiny obyvatelstva. Nebude hledět na to, co si myslí Rada Evropy, nebude se pozastavovat nad tím, co bude říkat EU, a ví, že bude muset oželet smlouvu o bezvízovém styku na základě biometrických prvků. To bude v uvozovkách jediná sankce, která přijde.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová na základě debat v Turecku varovala Ankaru, že země, kde funguje trest smrti, nemůže být členem EU. Máme tomu rozumět i tak, že Brusel i v této chvíli stále operuje s variantou, že by Turecko do Unie vstoupilo?

Hlavně mluví k zemi, která nechce vstoupit do Evropské unie. Všechno, co se teď v poslední době děje, mě utvrzuje v tom, že Turecko usiluje o něco jiného, a to stát se lídrem v regionu a bude soutěžit o vliv v islámském světě vedle Íránu. Podle mě není ambicí Turecka být členem EU.

Jak bychom nyní k Turecku měli přistupovat?

Máme udržovat přátelské vztahy. Je iluze si myslet, že změníme Turecko. To, co máme udělat, je konečně vzít do vlastních rukou obranu Evropy proti nelegální migraci a to, co jsem už v Parlamentních listech opakoval, spustit vojenskou misi Severoatlantické aliance a Evropské unie a chránit vnější hranice mimo EU vlastními silami. Turecko je zatím drží, ale je otázka, zda je spolehlivým partnerem dlouhodobě. 

USA, Rusko, EU. Podívejme se na přístup jednotlivých velmocí vůči Turecku a situaci, ve které se nyní nachází. Američané se tváří, že je jim vlastně jedno, zda vládne Erdogan nebo někdo jiný. V některých amerických médiích lze zaznamenat postesknutí, že nevyhráli pučisté, padla i slova o „toxickém islámském režimu na hranici Evropy“. Jaká podoba Turecka je v zájmu USA?

Samozřejmě nejen v zájmu USA, ale i Evropy je Turecko jako stabilní země s fungující pluralitní demokracií. To je samozřejmě ideál. Realita taková není a je naivní si myslet, že to v dohledné době bude jinak. Nebude. Naopak teď je důležité najít nový vztah k Rusku. Ukazuje se, že bude mít společný zájem Evropa i Rusko, protože další islamizace regionu Blízkého a Středního východu je důvod, aby spojily síly.