„Myslím, že mezi těmi kandidáty nebyla taková osobnost, na níž bychom se dokázali jednoznačně shodnout," uvedla. Kvality kandidátů jsou podle ní vyrovnané, a proto je volba tak složitá.

Hazdra i Blaive se včera zúčastnili pohovorů, spolu s nimi i švýcarský historik Adrian Portmann, který však do druhého kola nepostoupil. Dostal jen jeden hlas. Pohovory s kandidáty i obě volby, při nichž se prý bouřlivě diskutovalo, trvaly více než pět hodin.

Druhé kolo volby šéfa ústavu, jehož úkolem je nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, dopadlo obdobně jako první. Hazdra získal tři hlasy a Blaive dva hlasy. Příští středu se sejde rada na řádném veřejném zasedání, poté bude následovat neveřejná část. Tam se bude potřetí volit. Kandidáty si rada podle Benešové zvát znovu už nebude.

Šéf ÚSTR bude znám do konce dubna

Benešová doufá, že jméno nového šéfa bude oznámeno do konce dubna. Funkce by se mohl ujmout od začátku července, možná i dříve. „V případě, že ani ve třetím kole nevzejde vítěz této volby, tak bude muset rada přijmout nějaká další opatření, na nichž jsme se zatím nedohodli," řekla Benešová. Připustila, že v minulosti podobná situace nenastala, konkurz v roce 2010 probíhal jinak. „Nevím o žádném takovém precedentu," podotkla.

Podle Benešové zazněla dnes celá řada argumentů, radní například diskutovali o slabinách jednotlivých kandidátů. „Bohužel jsme nedošli k žádné shodě," prohlásila. Benešová nevyloučila možnost dalšího konkurzu.

V prvním kole hlasovali radní o všech pěti kandidátech. Konkurzu se účastnili i někdejší vedoucí oddělení vydávání osvědčení protikomunistickým bojovníkům na Ministerstvu obrany Viktor Meca a bývalý kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu Karel Světnička, který včera podal podnět k trestnímu stíhání kvůli nezákonným postupům v konkurzu.

Od vzniku ÚSTR se o něj pře pravice s levicí a obviňují se z úsilí o politický vliv na instituci.

Jednatřicetiletý Hazdra je spjat s ústavem od jeho vzniku v roce 2008. V roce 2010 ho tři měsíce dočasně vedl a vrátil se do něj loni na jaře s novým vedením. Jak dnes řekl, chtěl by otevřený dialog se všemi zaměstnanci a uklidnit atmosféru v ústavu. Připustil, že jsou v ústavu i kolegové, kteří mu nedůvěřují. Kromě plnění základní vědecko-výzkumné role ústavu se chce zaměřit i na vzdělávání.

Blaive loni působila ve vědecké radě ÚSTR. Chtěla by, aby se jasně oddělila funkce ústavu paměti národa od funkce čistě výzkumné. Chce zlepšit i strukturu instituce.