Hostem Kupředu do minulosti byl Milan Zelený, česko-americký ekonom, emeritní profesor Fordham University v New Yorku. Jedním z klíčových témat konverzace byla změna. Změna v ekonomice, v politice a společnosti obecně. „Musí přijít změna v ekonomickém chování, a to tím, že se globální ekonomické snahy začnou převádět do lokálních. Máme velký problém s globalizací, tedy s tím, že firmy začaly spoustu svých činností přenášet tam, kde je levná pracovní síla, produkty se vyrábějí ve vzdálených lokalitách, nikoli co nejblíže zákazníkovi,“ řekl profesor a dodal, že globalizace sama sebe vyčerpala a že svět je v rukou politických manipulátorů.

Celý rozhovor ZDE

„Pane profesore, když dovolíte, tak začnu u politiky,“ začala rozmluvu moderátorka Kociánová, „protože ta ekonomiku ovlivňuje stále více – a od ní se odvíjí mnohé z toho, o čem hovoříte a píšete. V poslední době mě velmi zaujala vaše kritika stranické demokracie, o které říkáte, že se přežívá. Proč se přežívá a proč právě teď?“

Profesor Zelený odpověděl, že strany jsou z hlediska historie novinkou. Americká ústava tak dodnes nezná pojem politická strana. „Všichni víme, že Američani mají dvě politické strany, které soutěží o politický vliv. Díval jsem se na internet a zjistil, že malé Česko má přes 250 registrovaných stran a politických hnutí,“ zmínil. Prý to je problém zejména kvůli tomu, že řada mladých lidí si měla zvyknout na stranické postoje a chování a chtějí se stranictvím živit. „Takže strany vznikly v určité době, měly určitou roli, zavedly podnikatelského ducha do politiky a nejsou nic jiného než mezičlánek mezi voličem a voleným. V historii klasické demokracie byly vždy voleny pouze osobnosti, takzvaní senátoři,“ vysvětlil.

Stranická demokracie je dle Zeleného formou úpadku demokracie. Myslí si to, jelikož základním cílem strany je přežití instituce strany a udržení moci po velmi dlouhou dobu. Prý by bylo omylem se domnívat, že cílem strany je pomáhat obyvatelům a voličům. Pomoc a podpora je pouze jeden z nástrojů, aby strana vydržela co nejdéle. „Jestliže těchto stran máme v Česku skutečně až 250, tak to znamená, že boj o stranické přežití je velmi silný,“ shrnul.

„Je to skutečně nová forma demokratického chování – a zpočátku se zdálo, že to je forma poměrně jednoduchá, snadná, která trochu řešila některé problémy. Ale nyní se ukazuje, že může přerůst až do dnešního stavu, kdy politické strany určují už nejenom politické chování, ale i chování ekonomické, určují, kolik by měly podniky vyrábět a kde a za jakých podmínek, a v každém případě preferenčně s pomocí politické strany. V každém případě máme málo politiků, kteří by nepatřili do nějaké politické strany. Takže ano, přerostlo to do situace, kdy můžeme říct, že boj mezi stranami o přežití skutečně poškozuje demokracii a také výběr kvalitních a schopných a kvalifikovaných lidí,“ rozebral problém stranické demokracie.