„Já samozřejmě nemůžu hodnotit motivaci těch pětadvaceti uprchlíků, protože ji neznám. Myslím si ale, že jejich počínání bylo nezodpovědné vůči ostatním migrantům. Otázkou je, jestli Generace 21, která je hlavním organizátorem především výběru uprchlíku, vybírá dobře. Myslím si totiž, že je řada lidí, kterým šlo o život a utekli před válkou. Tito uprchlíci pomoc potřebují. A jestli jsou vybíráni lidé, jejichž počínání je takto nezodpovědné vůči komukoliv, tak je jasné, že nastavený princip fungovat nemůže,“ soudí člen vlády.

Migranti z Iráku, kteří žili na Vysočině, požádali v Česku o azyl a pokud se později rozhodli odejít v rozporu se zákonem do jiné země, tak ta je rozhodně nemusí přijmout. V souladu s pravidly EU je v pořádku, když Německo běžence vrátí. Co bude s uprchlíky dál, zatím není jisté. Jestliže nestojí o naši pomoc, nechť se vrátí domů. Pokud v Iráku žili v bezpečné oblasti, mohou se tam vrátit. Pokud v místě zuří boje, je nepřijatelné vystavovat je smrtelnému riziku.  

Jiří Dienstbier má pochopení i pro obavy českých občanů z migrační krize. Pravdou je, že Českou republiku téměř nezasáhla, takže jsou obavy občanů iracionální, ale nelze je brát na lehkou váhu. Lidé mají strach, že je potenciální možnost příchodu tisíců migrantů připraví o životní standard. Co s tím? Český sociální stát by měl být posílen natolik, aby se lidé uklidnili. Musí vědět, že jim v případě potřeby bude pomoženo.

„Jedinou odpovědí je vybudování sociálně soudržné společnosti, kde každý bude vědět, že i když přijdou tisíce migrantů, tak neskončí podpora zaměstnanosti, neomezí to dostupnost vzdělání, a že pokud se dostanou do složité situace, tak ta pomoc tu bude,“ nabízí recept ministr Dienstbier.