Václav Klaus vidí náznaky a obává se o férovost českých voleb

Exprezident Václav Klaus se úvodem rozhovoru pro XTV vymezil proti zavedení takzvaného statusu umělce, což je zákonná úprava, která dává některým umělcům, kteří by jinak nevyšli s penězi, za jistých okolností jistotu státního financování. Podle něj nejde o podporu kultury, ale o další krok v destrukci tradičního pojetí umění a umělce jako svobodné, nezávislé bytosti. „Slyšel jsem o tom, že to už bude definitivní popření umělce, umělectví a umění, když to bude status šílenství. Vůbec to nemá smysl. Myšlenka vymyslet tento status je produkt šílenství progresivistické éry dnešního světa,“ vyjádřil názor.

Status umělce? Pro ten se neodvážil ani komunismus

Nejde podle jeho slov o podporu kultury, ale o vytvoření systému závislosti, který bude vyhovovat pseudoumělcům, kteří touží po státních jistotách. „Řada těch kvazi umělců se na to určitě strašně těší, protože oni myslí, že tím budou mít pravidelný příjem, pravidelný plat, že se nebudou muset starat o nic, budou mít na věky důchod a tak dále. Těm o tom v podstatě vždy šlo.“

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

A připomněl, že podobnou myšlenku nezavedl ani komunistický režim, který se přitom netajil snahou ovládat umění. „Je zajímavé, že ani ten komunismus nevymyslel myšlenku status umělce, to se ani komunismus nedovážil,“ dodal Václav Klaus.

Václav Klaus o papežích: Benedikt XVI. jako intelektuální gigant, František jako postava bez přesahu

V rozhovoru pro XTV se Václav Klaus vrátil i k tématu katolické církve. Vyjádřil hluboký respekt k předchozím papežům – zejména k Benediktovi XVI., jehož pontifikát označil za úspěšný. Naopak u současného papeže Františka vnímá výrazný rozdíl, pokud jde o duchovní i společenský přesah jeho působení. „Měl jsem tu čest opakovaně mluvit a setkat se s Janem Pavlem II. a stejně tak s Benediktem XVI. Nového papeže už jsem nezažil. Pro mě byli ti oba dva předcházející papežové muži definující dobu, definující éru. Prosazující některé hodnoty, které stály za to. Byli širokou osobností, která daleko překračovala katolickou církev. A v tomto smyslu byli větší než katolická církev. Myslím si, že to se nedá říct o papeži Františkovi. Ten nebyl takovou svět definující nebo svět posouvající osobností. To je velká odlišnost,“ uvedl s tím, že Jan Pavel II. a Benedikt XVI. hýbali dějinami.

Trumpova cla nejsou útok, ale prostředek k obraně tržní ekonomiky

Pozastavil se také u amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho přístupu k politice i ekonomice. Podle něj nejde o výstřelky, ale o vědomý pokus navrátit se k podstatě západní civilizace a jejích původních hodnot. „Celá jeho politika je pokus o obranu a znovuzrození autentických západních hodnot, západní civilizace.“

Kritika Trumpových cel je podle Klause nepochopením jeho širšího záměru. „Všichni tu ječí na jeho cla, ale i to je přece z jeho strany pokus. Vrátit se k původní tržní ekonomice, která nebude zatěžována žádnými státními zásahy ani cly.“

Dodal, že Trump tímto stylem bojuje proti deformacím světového obchodu. „Proto ta cla přestřeluje, šermuje s nimi, aby ukázal, že to tudy takto nejde a tudy cesta nevede. Musí se odstranit i ta (ne)cla, i ty další překážky světového obchodu,“ doplnil bývalý prezident.

Evropa není na křižovatce, ještě dlouho budeme bloudit temnými hvozdy

Vrátil se také k nedávné konferenci o budoucnosti Evropy, na kterou se sjeli zástupci Patriotů a amerických konzervativců v Praze, kde varoval před zjednodušenými představami o tom, že Evropa stojí na rozhodující křižovatce. Nyní své varování dále rozvedl a vysvětlil, jak podle něj poznat skutečný bod obratu. „Patrioti si dali heslo do čela Evropa na křižovatce. A já jsem polemizoval, že si myslím, že Evropa na žádné křižovatce není. Křižovatka už je to místo, kde jsou dvě cesty a vy musíte zahnout doleva, nebo doprava. To je pro mě definice křižovatky. Patrioti tím chtěli říct, že jdeme špatnou cestou. V tom s nimi souhlasím, ale Evropa v žádném případě ještě nedoputovala do situace, kde už stojí na té křižovatce, aby nyní zvolala na jednu otočku doleva, nebo doprava. Jsme daleko před tou křižovatkou,“ uvedl.

Čeká nás prý ještě složité období bez jasného bodu zlomu. „Bohužel budeme ještě putovat těmito temnými vodami nebo temnými hvozdy. Nejsme v žádné chvíli obratu,“ řekl a dodal: „Aby byla chvíle obratu, tak musí být dostatečné přesvědčení o tom, že už se musíme obracet. Že už jsou politické síly, které jsou si toho vědomy,“ myslí si.

Dnešní situaci přirovnal k době komunismu, kdy si sice někteří lidé uvědomovali nutnost změny, ale ještě nebyla síla na skutečný obrat. „V roce 1970 si lidé jako já mysleli, že ten komunismus je naprosté zlo a že musí být zničen. Ale nebyl to bod obratu. Nebyla to ta křižovatka. Bylo to pouze ještě dlouhé putování. Myslím, že i těch Patriotů je strašně málo, abychom si mysleli, že už se rozhodujeme,“ doplnil.

Myslet si, že Green Deal už padá, je jako být v roce 1970 a čekat na pád komunismu

Na poznámku moderátora Lubomíra Xavera Veselého, že většina lidí už dnes vnímá Green Deal jako slepou uličku, a sice že tudy cesta nevede, že ty drahé energie a naše firmy a domácnosti jenom ničí a decimují, Václav Klaus zareagoval skepticky. Přestože uznává, že lidé cítí důsledky zelené politiky, varuje před domněnkou, že změna přijde sama od sebe. „To, aby se z myšlenky stala definiční hodnota politického souboje o charakter světa, mezi tím je strašlivá mezera. Myslím, že to naše politické strany málo doceňují,“ zdůrazňuje Klaus hlubší problém – chybějící politické uchopení celé věci.

Opět přirovnal současnou situaci k době komunismu: tehdy si také část lidí myslela, že pád režimu je nevyhnutelný – ale přesto se skutečná změna odehrála až mnohem později. „Lidé říkají, když komunismus padnul, takže tady to už taky musí padnout. Ale já říkám fakt – myslíte, že jsme v roce 1986, 1987, 1988 a je to do té míry tak nalomené, že už se to musí jenom dolomit a už není proto třeba moc udělat? To mám spíš strach, že jsme tak v roce 1970...,“ uvedl exprezident s tím, že nejde o pesimismus, ale realistické hodnocení toho, co je dnes kolem nás.

Musíme brát vážně riziko neférových zásahů do podzimních voleb

Klaus v rozhovoru otevřeně vyjádřil obavy o férovost nadcházejících parlamentních voleb v Česku. Varoval před trendy, které podle něj v poslední době zasahují do volebních procesů v Evropě. „Jsme svědky v Evropě nevídaných jevů. Najednou se někde volby zruší těsně před nimi, nebo po nich se řekne, že takhle ne, budeme volit znova, atd. Toho, co by se v normálním světě zdálo jako nemožné, nepředstavitelné, tak to prostě v několika případech už nastalo,“ poukázal.

Zároveň připomněl i výroky předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, které vnímá jako varující. „Některé výroky, které zazněly i od našeho předsedy ústavního soudu, pana Baxy, směřovaly k tomu, že by museli zasáhnout, že se nemůže stát, aby ty volby daly výsledek, který my s velkým M si nepřejeme a který si nepřejí soudruzi v Bruselu,“ řekl s tím, že riziko manipulace je skutečné a nemělo by se podceňovat. „Tato varianta tady je, myslím si. Neměli bychom ji nikdo podceňovat.“

Zvláštní pozornost pak věnoval i přípravě na korespondenční volbu, která podle něj představuje další slabinu celého systému. „Nemluvě o tom, že prvky korespondenční volby v tom dávají zase úplně jinou možnost nějakého posunu voleb někam jinam,“ dodal Václav Klaus.