Varování z USA. Toto vše prý už napáchala ruská propagadna v Evropě. A hrozí, že...

20.04.2016 16:01 | Zprávy

Kremelská propaganda hýbe volbami v Evropě. Začalo to v Německu, pokračovalo ve Francii, nyní i v Nizozemsku a kdo ví, jak se vliv Putinových mediálních kliček projeví na britském referendu o členství v Evropské unii. Stačí jen jedna jiskra, která pak nadělá obrovskou škodu, tvrdí Bloomberg.com, který vlastní americký podnikatel, filantrop a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg.

Varování z USA. Toto vše prý už napáchala ruská propagadna v Evropě. A hrozí, že...
Foto: kremlin.ru, tan
Popisek: Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace

„Byl to ten typ zločinu, který spaluje duši, hromadné znásilnění třináctileté etnické ruské dívky v Německu trojicí imigrantů.“ Tento příběh se dostal do médií a skrze ně vyprovokoval desítky tisíc lidí, aby vyšli do ulic. Problém byl, že k žádnému znásilnění nedošlo, s čímž však německé úřady vyrukovaly příliš pozdě na to, aby zabránily škodám.

Právě na tomto příběhu stavěla ruská propaganda, ve snaze podrýt postavení německé kancléřky Angely Merkelové. Výsledkem byly sice malé, ale přesto určité ztráty v proběhnuvších volbách a vzestup euroskeptické strany Alternativa pro Německo.

Po této zkušenosti se mnozí obávají, jaký bude mít Putinova propaganda vliv na referendum o členství ve Velké Británii. „Rusko udělalo z volebního procesu v Evropě zbraň,“ podotkl Jörg Forbrig, seniorní programový ředitel Marshallova fondu v Berlíně.

Nejedná se jen o mediální gigant RT či tiskovou agenturu Sputnik, i ministr zahraničí podporuje svým vystupováním politiku Kremlu. Například když obvinil Německo z toho, že se snaží ututlat příběh oné třináctileté dívky. K podrytí něčí politické integrity totiž netřeba mnoho.

Německo má dokonce speciální pracovní skupinu, jejímž cílem je bojovat proti ruské propagandě a odhalovat ruské sympatizanty, které se Kreml snaží dosadit na důležitá místa.

Německo není jediné, kdo pociťuje sílu Kremlu, ve Francii totiž velmi prospívá Národní fronta Marine Le Penové, která se těší ruské finanční podpoře. Ve volbách se sice neumístila, dokázala přesto nabrat téměř 7 milionů hlasů, což je víc než kdy dříve.

Velkou otázkou pak zůstává britské referendum o členství v EU. V současnosti nelze s jistotou říct, jakým způsobem se voliči rozhodnou, ruská ambasáda v Británii už však započala útok proti premiérovi Davidu Cameronovi, který chce Británii v EU udržet.

Vystoupení z EU se těší velké podpoře webu Sputnik, který Brity varuje, že pokud nevystoupí z EU, budou čelit masovým sexuálním útokům, jako byly ty v Kolíně nad Rýnem, což jsou mimo jiné i slova Nigela Farage, předsedy euroskeptické strany UKIP.

Problém je, že obyvatelé zemí, které jsou cílem ruské propagandy, jsou jako na trní a mnohdy opravdu stačí jen popostrčit a spustí se lavina. Takový byl přesně případ třináctileté znásilněné dívky, který se nestal. Vyhnal do ulic na 30 000 lidí, kteří brojili proti politice Angely Merkelové.

„Evropa se stočí doprava,“ řekl Dmitrij Abzalov, který vede moskevskou konzultantskou firmu, pracující pro Kreml. „A Merkelová ukázala svoji slabost v problému migrace.“

Někdy se však Kreml nemusí ani moc snažit. Bernie Ecclestone, šéf Formule 1, nedávno uvedl, že Vladimir Putin by měl být v čele Evropy. Na otázku, zda by měl být v Bruselu a předsedat EU, odpověděl Ecclestone, že nikoliv.

„Ne, měli bychom se zbavit Bruselu a on by to prostě měl mít na starost. Dělá, co řekne, svou práci odvede. Řekl bych, že lidé úplně nerozumí tomu, co chce... On chce postavit Rusko zpět na nohy.“

Ecclestone si mimo jiné dokáže představit Donalda Trumpa jako prezidenta USA. „Myslím, že by byl fantastický,“ řekl. „Jsem si jist, že je flexibilnější než většina ostatních. Pokud by se dopustil chyby, spíše by přiznal: Tehdy to vypadalo jako dobrý nápad.“ Mezi Putinem a Trumpem by to podle něj fungovalo dobře.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: spa

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

20:35 „Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

Klimatické změny, fakta a mýty ve světě vědy. K tomuto tématu se v Poslanecké sněmovně konala dvoude…