Thon právě pracuje na velké studii promořenosti koronavirem, která zkoumá covidové protilátky. Výsledky jsou prý nadějné, i když studie odstartovala až na podzim tohoto roku. Thon uvedl, že v dynamice se česká společnost začala v září chovat jinak než v prázdninových měsících. „Zjistili jsme, že se vytváří více paměťových protilátek v daleko větší dynamice, než tomu bylo o těch prázdninách,“ řekl Thon a vysvětlil, že to znamená, že si jedinci a skrze ně celá populace začíná proti covidu vytvářet aktivní imunitní obranu. Tedy, že lidská imunita dokáže reagovat i na nový virus, podobně jako na „staré“ typy koronaviru.

Rozlišil, že reakci vyvolává vir nejen v imunitě obecné, ale i specifické. „V podstatě pak ani nemusíme hovořit o pacientech, ale o člověku, který je infikován, a jeho imunitní obrana zareagovala tak adekvátně, že on všechno zvládnul a nedošlo k tomu těžkému onemocnění, jak bohužel u některých částí, procent nebo chcete-li promile, bohužel můžeme vidět.“

Doplnil, že vytvoření imunitní obrany nebude hned a nyní je potřeba se postavit krizi, aby ti, kdo jsou covidem těžce zasaženi, nepřišli o život. Ale v konečném výsledku by Češi měli být více imunní proti covidu-19.

Moderátor se pak zeptal na tři měsíce, po které je ten, kdo prodělal nemoc, dostatečně imunní, aby se nenakazil. Vědec nastínil možnost, že se jedná o delší období, ale záleží i na tom, jaká je virová dávka a jak často se člověk s virem setkává. Do toho, jaká bude imunitní odpověď na virus dle americké studie vstupují i genetické faktory. Odhadl, že imunita může být obdobná, jako u jiných virových infekcí respiračního typu, tedy těch, které zasahují dýchací cesty, tedy nikoliv celoživotní, ale dlouhodobější než zmíněné tři měsíce. Napomoci by mohlo, pokud bychom se setkávali s nižší dávkou viru, která by imunitnímu systému vir připomenula. Doplnil, že o tom svědčí i data od jiných koronavirů.