Sedmapadesátiletý podnikatel a jeho devětadvacetiletý synovec nabídli tehdejšímu starostovi Jaroslavu Andrysíkovi 150.000 korun za to, aby v jejich prospěch ovlivnil prodej bývalého lékařského domu na hlavním náměstí. Starosta se s oběma Vietnamci setkal dvakrát, první jednání si tajně nahrál a při druhém měl odposlouchávací zařízení od policie. Na nahrávkách bylo slyšet, jak se starosta ptá, zda je odměna pro něj a muž mu odpověděl „ano, ano".

Obžalovaní se hájili tím, že špatně ovládají češtinu

Obžalovaní se hájili tím, že špatně rozumí česky a šlo o nedorozumění. Peníze byly podle nich darem pro město. Tvrdí, že je to zvykem v jejich rodném Vietnamu, kde odměna za sjednaný obchod slouží ke zvýšení prestiže kupujícího.

Starosta ale nebyl v tomto případě jediný, komu Vietnamci nabízeli peníze. Před soudem to přiznala i Jana Lovecká z realitní kanceláře Reality Sever, kterou si radnice vybrala k hledání zájemců o koupi bývalého lékařského domu. Chtěli po ní, aby prodej zařídila. „Nevím, kolik to bylo, jestli dvacet, padesát tisíc. Nepamatuji se. Řekla jsem jim, že to nepřichází v úvahu," řekla. Zároveň ale vypověděla, že nemovitost byla v nabídce několik měsíců a obvinění Vietnamci byli první, kdo o ni projevili zájem. Když odcházeli z realitní kanceláře, mysleli si, že dům bude jejich. Týž den se ale objevil ještě jeden zájemce, který se přihlásil přímo na městském úřadu. Vietnamci poté nemohli pochopit, že musejí podstoupit soutěž, když už složili zálohu. Starosta si jednání nahrával, i když to nikdy předtím ani potom neudělal. Andrysík to před soudem zdůvodnil tím, že se nechtěl dostat do problémů, neboť se po městě šířily zvěsti, že prodej domu je zmanipulovaný.