Výrok Rozner podle obžaloby uvedl v prosinci 2017 na sjezdu SPD, když kritizoval rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkoupení vepřína. „Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle žalobce Rozner. Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika. Návrh na odkoupení vepřína kabinetu předložilo Ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).

Rozner v březnu u soudu odmítl, že by svým vyjádřením chtěl popírat holokaust. Chtěl prý pouze upozornit na to, že kupní cena vepřína podle něj byla příliš vysoká. Ve vyjádření k podané obžalobě, které soudkyně ještě před Roznerovou výpovědí přečetla, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem „neexistující“ myslel, že tábor v době vyřčení výroku již neexistoval, k pojmu „pseudokoncentrák“ pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.

Rozner však v dokumentu dodal, že si je vědom, že v táboře docházelo k úmrtí internovaných lidí a každé této oběti je mu líto.

Podle státního zástupce Michala Buška nebylo Roznerovo vyjádření podnětem k historické debatě, ale populistickým výrokem. Jako koncentrační tábory podle něj nejsou označovány pouze vyhlazovací tábory, ale i ty internační. Účelem Roznerova výroku bylo zlehčování utrpení lidí zasažených holokaustem, řekl dnes žalobce v závěrečné řeči.

Roznerův obhájce Pavel Martiník v závěrečné řeči zopakoval, že Rozner nechtěl zpochybňovat genocidu, ale pouze upozorňoval na rozhodnutí vlády o odkupu pozemků. „Znovu zdůrazňuji, že nepopírám a nezlehčuji romský holokaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,“ řekl dnes soudu Rozner.

Takzvaný cikánský tábor byl otevřen v srpnu 1940 v Letech u Písku a u obce Hodonín u Kunštátu na Moravě na místě původních kárných pracovních a později sběrných táborů. Na neomezenou dobu byli v těchto zařízeních vězněni staří a nemocní lidé, ženy i děti. Tábory se staly přestupní stanicí protektorátních Romů do Osvětimi. Za dobu jeho existence, od srpna 1942 do srpna 1943, prošlo táborem zhruba 1300 lidí, přičemž 326 z nich zemřelo, uvádí web Muzea romské kultury.

Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nevydala. Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil a o imunitu přišel.