Podle Lidových novin se má jednat o strategický dokument, který by definoval českou zahraniční politiku v delším horizontu. Proto by prý Zaorálek chtěl získat pro jeho podporu širší konsensus, který by umožnil, aby strategie přežila příští volby. Je prý připraven jednat i s opozicí.

Zaorálek si prý od spolupráce slibuje, že omezí vzájemné neshody a zredukuje rozporná vyjádření z Hradu a z vlády, kterých jsme byli svědky v poslední době. Předestřel to ve čtvrtek, když debatoval se členy zahraničního výboru sněmovny.

„Diskuse s prezidentem nad koncepcí bude pro mě klíčová. Symbolicko-optická rovina jeho komentářů zejména v zahraničí je obrovská. Často jsou vnímány jako stanovisko české vlády,“ vysvětloval Zaorálek poslancům.

Jeho předchůdce Karel Schwarzenberg psal svou strategii v roce 2011. Nechal ji tehdy připomínkovat opozicí, na Hrad za prezidentem Klausem s ní však nešel. „Já jsem za prezidentem Klausem nechodil, protože mě nesnášel. Na Hrad chodil můj náměstek Tomáš Pojar,“ vysvětloval nyní Schwarzenberg Lidovým novinám.

Zaorálkova koncepce vzbudila rozruch již nyní, protože na veřejnost unikla její pracovní verze. Zaorálek vysvětlil, že se jednalo o pouhý koncept, který rozhodně nelze považovat za závazný. Na druhou stranu připustil, že některé myšlenky, které vzbudily rozruch, třeba odkaz na „reformní komunismus“ jako zdroj české zahraniční politiky, by v textu mohly zůstat.