„Uvědomme si ale, že prezident USA ne všechno řídí,“ říká Zbořil na úvodu k těsnému boji o křeslo v Bílém domě. „Politické, mocenské, správní struktury jsou tak složité a tak rozsáhlé, že dost často vzniká dojem nebo je to dokonce skutečnost, že prezident ani neví a ani nemůže vědět o tom, co se děje v nějakých jiných segmentech americké politiky, takže někdo vyhraje, někdo prohraje,“ zdůrazňuje politolog.

Pokud dojde k nějakým vnitřním nepokojům ve Spojených státech, budou nesrovnatelné vůči tomu, co můžeme hledat v jiné části světa. „Například, když už jsme hrdí na svoje členství v Evropské unii, tak co se bude dál dít s problémem islámských bojovníků, kteří se volně pohybují po Evropě, nikdo už je nemůže spočítat, a ačkoliv Karel Schwarzenberg tvrdí, že by je měla Česká republika zvát a nějak to zvládnout, tak se vlastně ukazuje, že je to nezvládnutelné,“ upozorňuje na palčivější problémy.

Možná právě americká politika si našla cestu k islámským zemím. „A zda jsou prsty amerických tajných služeb, tím myslím včetně i těch vojenských, za tím masivním útokem těch komand, kterým pracovně říkáme, že reprezentují Islámský stát, to my vlastně nevíme, ty skupiny mohou být financovány ze všech možných zdrojů, ale možná, že i americká zahraniční politika si našla cestu k islámským zemím. Není to jenom Saúdská Arábie nebo státy Zálivu, ale jsou to země, kde ta možnost vzniku nového konfliktu je snadno možná,“ pokračuje Zbořil.

Zmiňuje konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který by mohl vést ke konfliktu mezi Tureckem a Ruskou federací. „To je jeden z příkladů takového zamrzlého konfliktu nebo potenciálního konfliktu, ke kterému může velice brzy dojít,“ podotýká.

Toto téma rusko-tureckých válek nebo téma ruského tažení na jih trvá od konce 18. století a má mnoho peripetií. Podle Zbořila dává oběma válčícím stranám tolik možností k jeho řešení, že pokud do toho vstoupí USA, které v případě vítězství Joea Bidena by mohly mít ambicióznější zahraniční politiku, může dojít k jakémukoliv vývoji.