Američané viní ruského prezidenta Vladimira Putina z toho, že jeho neústupnost zablokovala snahy o vystavení bezpečnostního systému založeného na společné dohodě o kontrole zbraní v roce 2010 a redukci jaderných arzenálů obou zemí. Někteří zas údajně viní Čínu, která usiluje o získání technologické převahy nad Spojenými státy. V neposlední řadě jsou samozřejmě i tací, kteří z aktuálního trendu viní Spojené státy, jejichž politika „jaderné modernizace“ ohrožuje světový mír.

Odpůrci současné politiky Obamovy administrativy se zaměřují výhradně na fakt, že Spojené státy v nadcházejících třech dekádách plánují na modernizaci svých zbraňových systémů vynaložit až jeden bilion amerických dolarů.

Moskva se nyní údajně zaměřuje na budování velkých raket nesoucích miniaturní jaderné hlavice. Navíc podle ruských médií ruské námořnictvo v současné době vyvíjí podmořské drony schopné explozí vyprodukovat radioaktivní podvodní oblak, který by učinil cílená města neobyvatelnými.

Spojené státy a Čína zas vyvíjejí nový nadzvukový typ zbraně, která má být schopná pohybovat se rychlostí až 27 000 kilometrů za hodinu. Raketa by nenesla žádnou hlavici, ale její samotná rychlost a tvrdost nárazu by v podstatě způsobila podobnou škodu, jako kdyby tam hlavice byla. Její lehkost a možnost rychle měnit směr by navíc prakticky vyřadila ze hry veškeré protiraketové systémy.

Jedna z hlavních obav plynoucích z vývoje nových typů zbraní tkví v tom, že by mohly podkopat režim studené války spočívající v logice vzájemné destrukce všech aktérů případného atomového konfliktu, a to tím, že povaha nových, preciznějších a méně destruktivních zbraní by jejím držitelům tolik nebránila v jejich užití.

Nyní ještě navíc podle NYTimes Moskva a Peking začínají testovat zbraně, které by v případě vypuknutí jaderného konfliktu vyřadily americké vojenské satelity. V odpovědi na to zas Washington údajně představuje vesmírné observační satelity, které mají mít za úkol zabránit takovým snahám.

Barack Obama přitom vstoupil do funkce prezidenta Spojených států v roce 2009 s úmyslem „resetovat“ vzájemné vztahy s Moskvou, redukovat závislost Spojených států na jaderných zbraních a přiblížit se jejich naprosté eliminaci. Byl vůbec prvním prezidentem, který učinil z jaderného odzbrojení centrální bod americké obranné politiky. Aktuální situace ovšem spíše připomíná ochlazování vztahů mezi třemi jadernými mocnostmi podobné tomu, které tu už jednou bylo.