„Bratři Slováci, sestry Slovenky, milí přátelé,“ zahájil svou řeč Zeman. Do mikrofonu mluvil kultivovaně, od posluchačů si vysloužil mnohokrát potlesk i smích, když svůj projev okořenil žertem.

Poděkoval za pozvání na oslavu podpisu Svatomartinské deklarace. Připomněl, že v roce 1918 Čechům hrozila germanizace a Slovákům maďarizace.

„Toto výročí připomíná, že jsme neztratili svoji národnost, neztratili jsme svůj jazyk a mohli jsme se svobodně rozvíjet. Plně souhlasím s Andrejem Kiskou, který připomínal nesmyslné hádky o tom, kdo na koho doplácí. Podívejte se na obě naše ekonomiky, které skvěle prosperují. Ač jsme se rozešli, sešli jsme se v Evropské unii, která je skvělým projektem. Jen bych si někdy přál, aby jeho projektanti byli kvalifikovanější, aby dosáhli úrovně otců zakladatelů,“ doplnil Zeman. V tu chvíli došlo na potlesk.

„Já jsem sem přijel, abych vám jménem českého národa slíbil přátelství. Nejsou na světě bližší národy než český a slovenský. Proto věřím, že spolu budeme v rámci Evropské unie dlouhá léta, dlouhé desítky let a možná i dlouhá staletí,“ uvedl český prezident.

Slovákům slíbil, že když ho pozvou, tak na Slovensko opět přijede. Třeba i za sto let. „Pravda, budu o něco starší, dá-li Bůh, tak i o něco moudřejší. Dovolte mi tedy, abych vám, stejně jako jsem před dvěma dny popřál českým občanům, abych i vám popřál šťastnou budoucnost,“ uzavřel Zeman svůj projev.