Bývalo zvykem, že volby na Kypru byly především o tom, zda je ten či onen kandidát pro rychlejší či pomalejší usmiřování se severní tureckou částí, která vznikla po turecké invazi a následném rozdělení ostrova v roce 1974. Řešení (nevyřešitelné) otázky rozdělení ostrova, však zcela zastínila finanční krize, která v Kypru naplno eskalovala poté, co se Řecko stalo insolventním a následně restrukturalizovalo svůj státní dluh. Ten ve velkém vlastnily i kyperské banky, které však na rozdíl od těch řeckých nebyly rekapitalizovány z prostředků záchranných fondů EMU. Na Kypru tak vypukla bankovní krize, kterou stát ovšem nebyl schopen řešit - naopak zcela vyschnul zdroj poptávky po jeho dluhopisech a tak se sám dostal do problémů.
Kyperská ekonomika je samozřejmě z pohledu velikosti eurozóny malinká, a tak by nebyl problém ji zachránit (ať již stát či banky), avšak problém nastal v tom, že Kypr je fakticky daňovým rájem pro ruské firmy. Jinak řečeno pokud by eurozóna vystavila bianco šek kyperským bankám, pak fakticky bude chránit ruská depozita, jež mohou mít nejrůznější původ. Kyperské prezidentské volby, tak byly tedy převážně o tom, zda vyhraje kandidát, jenž preferuje kooperaci s věřiteli ze západní Evropy, kterým vévodí samozřejmě Němci. Ti finanční pomoc podmiňovali nejenom přijetím tvrdých úsporných opatření, ale také zpřísněním pravidel na praní špinavých peněz.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz