Budova bývalé hasičské zbrojnice skutečně již není památkově chráněna, nachází se však v ochranném pásmu, což je obdoba městských památkových zón. Objekt není staticky narušen. Vykazuje však, stejně jako ostatní objekty v majetku této společnosti, známky dlouhodobé neúdržby a v podstatě devastace. Ač se dle našeho názoru nejedná v případě této budovy o výstavní architekturu, je objekt přirozenou součástí zdejší zástavby.

„Když si řadu budov u řeky představíme jako lidský chrup, jistě se shodneme, že z estetického pohledu je lepší zub opravit, než ho vytrhnout a ponechat v chrupu díru. A zbrojnici opravit lze,“ říká viceprezident památkové asociace ASORKD Martin J. Kadrman. A bořit tuto jen proto, že je to pro majitele jednodušší, než ji opravit a koneckonců ji pak užívat třeba jako garáž pro nájemníky vedle stojícího domu Stallburg, je z památkového pohledu neakceptovatelné.

 Národní památkový ústav v Lokti se k záměru majitele vyjádřilo negativně. Zastupitelé obce Kyselka však na svém únorovém zasedání v poměru hlasů PRO: 5, PROTI: 1, ZDRŽ: 1 vyjádřili souhlas s demolicí objektu v ochranném pásmu obce. Magistrátní památkáři v Karlových Varech pod vedením Antonína Haidlmaiera v těchto dnech i přes nesouhlas odborného památkového pracoviště v Lokti vydali kladné závazné stanovisko!

„Vždy jsem očekával, že se Kyselka bude opravovat a ne že se z ní něco bude bourat. Je to proti duchu, oč usilujeme. Jakékoliv bourání je nesmyslné a nerozumím tomu co se děje. Kyselka si takové zásahy nezaslouží a nechápu zastupitele, proč s tím souhlasí. Bourat je jednoduché, ale co se zboří, už se nepostaví. Jestli Mattonku nenapadá využití, svědčí to spíš o jejich malé představivosti. Je absurdní, že my, co v Kyselce nežijeme, ji chceme zachraňovat a ti, co tam žijí, ji chtějí bourat,“ říká herec a hudebník Ladislav Gerendáš.

Prezident ASORKD Pavel P. Ries dodává: „Demolice tohoto objektu by byla znovu otevřením Pandořiny skříňky, která by mohla vyústit v živelnou demolici dalších objektů v lázních Kyselka.Památkáři by se měli poučit zchyb svých předchůdců, kteří Mattonce v polovině devadesátých let povolili zdemolovat celou Mattoniho továrnu. Nedokážu si představit, že by se tato doba měla vrátit.“