Alena Vitásková: Adventní vzpomínka na Karla Gotta

21.12.2021 16:58 | Komentář

Dva roky bez Karla Gotta • Advent je láska, empatie, vůně purpury…

Alena Vitásková: Adventní vzpomínka na Karla Gotta
Foto: archiv
Popisek: Alena Vitásková

Advent je spojen pro mnohé s vůni vanilky, klidem a mírem, či předvánočním shonem, setkáním s přáteli, rodinou, rozjímáním. Jsou adventy, které se tak trochu ve vašem životě vymykají a vzpomínka na ně zůstává, jako by se to stalo včera.

Moje vzpomínka je na advent před dvaceti léty. Byla jsem první rok ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky nadnárodní plynárenské společnosti Transgas (tehdy ještě státní firmy). Ředitelka PR plynárenského kolosu Eva Jelínková měla mimo jiné na starosti také přípravu adventního setkání s obchodními partnery, zákazníky. Bylo léto, ale přípravy probíhaly.

Vše důkladně připravila a přinesla návrh ke schválení. Bude to v Anežském klášteře, má tam být vážná nebo populární hudba, dětský sbor, kdo bude uvádět? Chrlila na mě otázky, které požadovala odpovědět. Po krátké poradě s přípravným týmem jsem rozhodla: Jsme nejlepší firma, chci to nejlepší – Evu Urbanovou, Karla Gotta, Marka Ebena a dětský sbor. Nechci věhlasný dětský pěvecký sbor, ale děti z dětského domova. Kolegové zůstali v šoku.

Sice ve vysoké funkci, ale jako umanuté dítě jsem od tohoto požadavku neustoupila, přestože se mě snažili přemluvit, že je to nereálné, že takový sbor v dětských domovech neexistuje, který by mohl zpívat na takové adventní akci.

Nemám a neměla jsem ráda odpor, ačkoliv na rozumné návrhy umím přistoupit. Proto jsem přitvrdila ve svých požadavcích ohledně adventního vystoupení dětského sboru. A bude to dětský domov Srdce z Karviné. Přítomným spadla brada a ředitelka Jelínková dostala úkol, „zajistit“. Proč jsem si vybrala právě tento domov? Již ten název Srdce přece evokuje to, co máme o Vánocích cítit. Paní ředitelka z domova Srdce připravila své děti výtečně. Sice pěvecký sbor neměli, ale rychle jej založili, trénovali a na advent přijeli na pozvání Transgasu do Prahy. Pobyt měli spojený nejen s tímto večerem, ale také s návštěvou pamětihodností hlavního města.

Nastal den „D“ adventní večer, kdy jsem jako „šéfka“ přijela dřív než pozvaní hosté, abych se ujistila, že je vše připraveno, jak má být. Ředitelka PR Jelínková mi opakovala scénář. Pokývala jsem hlavou a sdělila, že chci aby „moje děti“ zpívaly jednu koledu společně s paní Urbanovou a panem Gottem. Ředitelka Eva sdělila, že to nepůjde, že se dopoledne zkoušelo a že to není ve scénáři a že teď se to odzkoušet již nedá a navíc, děti jsou „nezkušené“, prostě nejsou profíci a za těch několik týdnů se to nemohli ani naučit, i když jsou bezvadné. Její vysvětlení mi nestačilo, což pochopila a sdělila, že se půjde zeptat. Jak se tvářila, když se otočila a šla se „zeptat“ raději nedomýšlím ani po těch dvaceti létech. Za chvíli se vrátila a sdělila, že to nepůjde, že si to naší přední interpreti nemohou dovolit. Můj hudební „hluch“ mi zase dovoloval, že jsem vůbec takovou prosbu na naše přední umělce měla.

Asi neuhodnete, kdo si to nakonec „rozdal“ s těmi „zpěváčky“, kteří v touze zpívat v Praze založili sbor, pilně cvičili, a zpívat přijeli až z Karviné – z dětského domova Srdce? Adventní večer se chýlil ke konci, dětský sbor začal zpívat poslední koledu ze svého vystoupení, po schodech dolů na pódium vcházel Karel Gott a k překvapení všech v sále se přidal k těmto zpívajícím ptáčatům. Karel Gott s nimi zazpíval koledu. Všichni v sále slyšeli, že ti malí nejsou profesionální dětský sbor jako Bambini di Praga, ale že zpívají z plných plic a Karel Gott je v tom nenechal.

V sále jedno oko nezůstalo bez slzy, a i po těch dvaceti létech, když potkám účastníky tohoto setkání nezapomenou mi říci. „Nejkrásnější advent jsem zažil tenkrát, pořádaný Transgasem, vystoupení těch dětí z domova Srdce a společnou koledou s Gottem. Na to se zapomenout nedá.“

Je to dvacet let od tohoto adventního večera, jsou to „dva roky bez Karla Gotta“. Advent je zastavení, láska k bližním, empatie, vůně purpury a světla svíček.

Ing. Alena Vitásková
předsedkyně IAV Ochrana lidských práv a svobod

Hlučín 21. 12. 2021

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

12:26 Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11. 11. 2024 objevil článek s názvem …