V pondělí se mu jich podařilo do ulic Skopje dostat možná ještě větší počet než opozice. Dokazuje to rozdělení makedonské politické scény. 

Připomeňme, že vůdce opozice, šéf sociálních demokratů Zoran Zaev, obviňuje premiéra z korupce, zfalšování loňských parlamentních voleb, odposlouchávání politických oponentů a také z inscenování zásahu proti ozbrojeným Albánců ve městě Kumanovo před dvěma týdny, při nichž bylo zabito přes 20 lidí.

Opozice obviňuje vládu, že šlo o akci, kterou sama iniciovala, aby veřejnost, zejména většinoví slovanští Makedonci od vnitropolitických problémů obrátili pozornost na napětí s etnickými Albánci, kteří tvoří až třetinu populace. 

Jak víme, v roce 2001 se až na poslední chvíli podařilo zastavit vleklou etnicky motivovanou občanskou válku. Podezřelý je fakt, že většina Albánců, která se v Kumanovu střetla s policejními silami, nebyla z Makedonie, ale ze sousedního Kosova.

Hlavní politické uskupení makedonských Albánců Demokratická unie pro integraci je navíc po léta s Gruevskim ve vládní koalici. Okolnosti kumanovských událostí zatím nejsou objasněny. V pondělí večer se k řešení krize sešli zástupci čtyř největších politických stran v zemi. 

Vládnoucí VMRO premiéra Gruevského a sociální demokracie Zorana Zaeva. To jsou subjekty, které mají stoupence většinově z řad slovanských Makedonců. Druhé dvě strany byly již zmíněny - Demokratická unie pro integraci a Demokratická strana Albánců. K žádné dohodě podle očekávání nedošlo.

Mezitím do Štrasburku na jednání odletěli oba hlavní aktéři současné krize premiér Gruevski a předseda sociální demokr

A krize je vážná. Tentokrát totiž může přerůst až v ozbrojený konflikt v řadách slovanských Makedonců. Hra s albánskou kartou už přináší první varovné signály. Jak známo vedou vlády ve Skopji po dlouhá léta spor s Řeckem o název státu.

Ve Skopji trvají na názvu Makedonská republika. Atény od počátku tvrdí, že se Makedonie jmenuje část řeckého území. V OSN je země vedena pod anglickou zkratkou FYROM v překladu Bývalá jugoslávská republika Makedonie. 

Při pokusech o kompromis se objevovala i možnost, aby se území jmenovalo Republika severní Makedonie. Tento název se v minulých hodinách objevil znovu. Ale tentokrát vane vítr odjinud.

Měl by se tak jmenovat státní útvar, který by vznikl v těch částech Makedonie, kde většinu obyvatel představují etničtí Albánci. Byla by to území, která sousedí s Kosovem a jižním Srbskem.

Zatím jde o spekulaci médií, nicméně opakované výzvy premiéra Albánské republiky Ediho Ramy a ministra zahraničí Kosova Hashima Thaciho o nutnosti budoucího přirozeného sjednocování území, která obývají etničtí Albánci, znějí varovně.

A pokud by vypukl vnitřní konflikt mezi slovanskými Makedonci, mohlo by dojít i k rozpadu už tak jejich spíše slabého státu. I když je pravda, že se na obou mítincích, provládnímu i protivládnímu objevovala nejen etnicky dominující slovanská populace, hovořící jazykem, blízkým bulharštině, ale i Albánci, Turci, Srbové a příslušníci dalších národnostních menšin.

Svědčí to o tom, že jsou občané prohlubující se krizí na politické scéně jejich stále ještě společné země silně znepokojeni.  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.