Na tohle jsem si vzpomněl nad zprávou pod názvem Konec námluv USA s KLDR? Spojené státy se vracejí k vojenským cvičením s Jižní Koreou.

Podle této informace se USA z iniciativy amerického ministra obrany Jamese Mattise rozhodly nerušit žádná další vojenská cvičení s Jižní Koreou, jak to udělaly u srpnových manévrů Freedom Guardian.

Toto rozhodnutí mě po mých osobních zkušenostech se Severní Koreou nepřekvapilo. Nezdálo se, že by Kim Čong-un bral jednání s Donaldem Trumpem v Singapuru vážně. A že na to Američané dříve či později přijdou. Stalo se to na první pohled spíše dříve. Web Marine Times uvedl, že podle Mattise se i všechna cvičení naplánovaná na rok 2019 uskuteční.

Američané zřejmě prohlédli, že Kim Čong-unovi stačila satisfakce z pověstné hvězdné hodinky, během níž se objevil po boku amerického prezidenta ve všech světových médiích. A mohl se tím prezentovat před národem. Stejně jako mu stačilo dát světu najevo, že má jaderný potenciál jako záruku zachování suverenity státu. A je i příkladem pro země, které se o ni obávají.

Zdálo se, že jde o jasný důkaz konce vstřícné americké politiky vůči KLDR. To naznačovalo i náhlé zrušení cesty amerického ministra zahraničí Mika Pompea do Pchjongjangu kvůli zjištění, že Kim v jaderném programu pokračuje. Navíc co si myslet o diktátorovi, kterému nic nebrání v tom umožnit mnoha Korejcům, aby se na sklonku života po desítkách let ještě jednou sešli, a umožní to jen každému padesátému?

Ale abychom Kimovi nenasazovali jen psí hlasu. Jak mi napsal přítel ze Ženevy, který kdysi pracoval v Panmundžonu, Kim na jaře zčásti svou politiku změnil. Klade větší důraz na ekonomiku, ne na zbrojení, které je dál neúnosné. Potřebuje zahraniční investice. Chce dosáhnout buď dohody, nebo alespoň získat čas. Američanům nevěří, pojišťuje se v Pekingu a v Moskvě.

Kim pochopil, že Trump má svázané ruce, vlastní lidé jako Mattis mu podrážejí nohy. Do listopadových voleb jsou naděje na pokrok v jednání nulové. Poté jsou dvě možnosti, podle toho, kdo bude mít v Kongresu a v Senátu většinu. Mezitím alespoň obě Koreje pokračují v námluvách.

Chtěl jsem o tom hned začít psát, ta rychlá změna amerického postoje se zdála věrohodná. Jenže chyba lávky. Podcenil jsem Trumpovu nevyzpytatelnost. Prezident Mattisovu iniciativu obratem zmařil. Důvod? Oficiálně držet slovo a šetřit dolary.

Trump nejspíš došel k přesvědčení, že před volbami je lepší v Američanech udržovat naději příštího úspěšného jednání s Kimem. Možná tu hraje určitou roli i jeho snaha kompenzovat podobnými ústupky aktuální nepříliš přátelská opatření vůči Číně. Na jeho krok se hodí parafráze myšlenky německého filozofa Immanuela Kanta: Z hlediska vyššího principu mravního je lepší, když zbraně mlčí.

(Autor je sociolog)

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.