Ovšem mnohem zajímavější, než co udělal a s jakými důsledky, je jeho argumentace, kterou při své vlastní obhajobě uvedl na vlnách Českého rozhlasu:

„Víte, ona Dělnická strana sociální spravedlnosti je státem uznanou, tudíž legální politickou stranou. Tato strana získala v demokratických volbách do městského zastupitelstva v Duchcově 3 mandáty, proto si myslím, že hodně lidí je tedy volilo a my jsme našli docela průnik i v našem programu.“

Na poznámku moderátorky, že lídr této strany v Duchcově organizoval protiromské pochody, pan Šimbera pravil: „Co se týče extremismu, tak já jsem si četl, četl jsem si stanovy Dělnické strany, tam o extremismu není vůbec nic.“

Politický i lidský primitivismus páně Šimberových argumentů by mnohé mohl rozesmát, kdyby nebyl pro společnost jako celek tak rizikový. Onen primitivismus nám všem totiž vzkazuje, že posuzovat nemáme nikoho podle činů, ale podle napsaných slov.

Že můžete zabíjet neviňátka, ale když to nemáte v programu, jste čistí jak lilie. A že pokud vás stát nechá chodit po ulicích, zaručuje se, že čistí jak lilie skutečně jste.

Škoda pana Šimbery i naše, že tento pán zjevně netuší o panu Hitlerovi, který ve stanovách NSDAP neměl o plánu vyvraždit miliony Židů ani slovo.

Zbyněk Šimbera není jediný s tímto primitivním a nebezpečným viděním světa. Senátor Tomio Okamura s velmi podobnými argumenty dokonce podpořil pamflet Konečné řešení otázky cikánské a veřejně se dotázal: „O Dělnické straně píšeme, že je extremistická, ale čím doopravdy? V čem je například extrémní názor, že cikáni by si měli založit vlastní stát?“

A ještě pokračoval na téma Dělnické strany těmito zasvěcenými a informovanými slovy: „Když byla oficiálně registrovaná ministerstvem vnitra, normálně povolená strana, když je legální, tak mi to přijde v pořádku a stačí mi to.“

Kvůli panu Okamurovi jsem seděla před dvěma lety u soudu. Veřejně jsem totiž pronesla, že ve spojení s Okamurou se objevil termín Konečné řešení cikánské otázky a že pan Okamura by doporučoval Romům, aby jim byl zpřístupněn zvláštní stát, aby tady „neobtěžovali“.

Soud uznal tuto větu jako pravdivou a pan Okamura odešel poražen. Nezapomenu ale na hluboký stud, který jsem cítila za člověka, kvůli němuž musela soudkyně v průběhu líčení definovat, co to byl holocaust a co bylo konečné řešení židovské otázky.

Všichni pánové Okamurové a Šimberové v této zemi, připouštím, že vaše kroky mohly být učiněny z nevzdělanosti a hlouposti – dohnat to je běh na dlouhou trať.

Než se tak stane, prosím, držte se zcela prostého manuálu: Extremismus nehledejte v programech, ale v činech. A nevěřte, že stát vám ve všem kryje záda – některá rozhodnutí musíte opravdu udělat sami. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.