Pro ČSSD bylo pomyslným posledním hřebíkem do rakve Hamáčkovo chvástání, že „rozmetal“ údajné hnízdo ruských špionů na pražské ambasádě. Levicové liberály tím evidentně nezískal, tradiční rusofilní elektorát ztratil a i přes chvályhodné nasazení „husté dvojky“ v Praze se pokořit 5 % hranici pro vstup do Sněmovny nepodařilo.
Ostatně, ministři zahraničí za ČSSD Petříček a Kulhánek patří k těm nejhorším, kteří v této vládě seděli. TOP 09 byla s jejich výkony jistě spokojená, nikoliv však voliči tradiční levice. Mimo jiné i nemastná neslaná a občas přímo škodlivá politika sociálně demokratických šéfů diplomacie vyvedla ČSSD ze Sněmovny. Nicméně vztahy s ČLR se podařilo udržet na docela korektní úrovni i přes vyřazení Číny z tendru na dostavbu Dukovan, což odporuje zásadám volného trhu. Dosavadní korektnost se však brzy změní s nástupem pravicové vlády. Bude-li ministrem zahraničí O. Kolář (TOP 09), známý to rusofob a sinofob, lze očekávat, že vztahy s nejlidnatější i největší zemí světa se dostanou v příštích letech pod bod mrazu.
Čína již nebude mít v ČR žádné zastání, protože levice vypadla ze Sněmovny, prezident je vážně nemocný, formující se vláda naváže na Topolánkovu protibetskou a protičínskou politiku a Senát vede „Tchaj-wanec“ Vystrčil. Senát, do jehož kompetence zahraniční politika nespadá, se k ní s oblibou vyjadřuje, stejně jako někteří komunální politici typu Koláře, kteří by se spíš měli starat o chodníky, přemnožené holuby a psí výkaly.
13. října přijal senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost usnesení, na základě kterého přivítá v České republice několik „ministrů“ z Tchaj-wanu a vyzval mimo jiné k prohloubení dialogu a posílení spolupráce mezi Prahou a Tchaj-pejí. Tento nepřátelský akt pochopitelně nezůstal z čínské strany nepovšimnut. Velvyslanectví ČLR v Praze označilo usnesení za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny a vyjádřilo „velkou nespokojenost“ a „silný nesouhlas“. V prohlášení se dále píše:
„Tchajwanská otázka je čistě vnitřní záležitostí Číny, která se týká klíčových zájmů Číny a jakékoliv zásahy ze zahraničí jsou nepřípustné. Na světě existuje jen jedna Čína a Tchaj-wan je posvátnou a neoddělitelnou součástí jejího území. Dodržování principu jedné Číny je všeobecným ujednáním mezinárodního společenství a základní uznávanou normou mezinárodních vztahů. Je to také předpokladem a politickým základem pro rozvoj přátelských vztahů Číny s Českou republikou a ostatními zeměmi světa. Čína nemá námitky proti tomu, aby země, které mají diplomatické vztahy s Čínou, rozvíjely neoficiální ekonomické a mezilidské výměny s Tchaj-wanem. Čemu však pevně oponujeme, jsou jakékoliv formy oficiálních výměn mezi zeměmi, které navázaly s Čínou diplomatické vztahy, a autoritami Tchaj-wanu.“
Situace kolem Tchaj-wanu je v těchto dnech obzvlášť citlivá, protože Peking začátkem října vyslal k ostrovu 150 vojenských letounů, které sice nenarušily jeho vzdušný prostor, ale vojenské manévry jsou jasným vzkazem, že jakýkoliv pokus o vyhlášení nezávislosti této odštěpenecké provincie nebude ponechán bez povšimnutí, stejně jako nepřípustné vměšování cizích států do interních záležitostí ČLR. Napětí mezi pevninou a ostrovem je tak nyní největší za posledních čtyřicet let.
Českému Senátu bych doporučil, aby stejně intenzivní vztahy navazoval např. s katalánskými separatistickými činiteli, což dozajista povede ke „zlepšení“ našich bilaterálních vztahů se Španělskem. Když už se senátoři mermomocí chtějí zabývat zahraniční politikou, ať tedy nejprve řeší záležitosti týkající se EU a nestrkají neustále nos do země na druhém konci planety.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV