Je Lubomír Zaorálek lhář, nebo mystifikátor?

Kdo je lhář, to z praxe víme, a díky intuici se obvykle nedáme oblafnout. Ale mystifikátor neříká pravdu, a přitom záměrně nelže, je primárně vyjmut společenským územ, jako by byl i on sám, obětí invalidní informace. Dokázat jeho skutečný záměr a nepopiratelnou škodlivost pro věc, je dosti složité, a nachází se často v prostoru trestního práva, které je v českém provedení extrémně složité. Nejen literou, ale hlavně překvapivými výroky soudních instancí.

Následné slovíčko „pardon“ je, v tomto případě, na úrovni banánové slupky na ošmajdaném, neosvětleném schodišti Lidového domu. Vzpomeneme si ještě, kolik politiků zde upadlo, včetně Jiřího Paroubka? A potom, těch výroků: „pardon voliči“ a „bude líp“ už bylo po Vítězném listopadu tolik, že je veřejnost doslova nesnáší.

Jenže to nedobré a rozkládající společnost dále pokračuje neztenčenou měrou. Politici a sjednané agentury mají voliče za méněcenné bytosti. Tak třeba: na začátku horké kampaně ČSSD 12. srpna se (s lídrem Zaorálkem) objevilo heslo: Když bohatne země, musí bohatnout i lidé.

Dobře milý Lub-Zao, na malou chvíli to voliči berou. Ale zkusme to v logice věci protáhnout dále. Někdo má třeba průměrný seniorský důchod. Ty máš plat ministra, celý servis zdarma, a k tomu plat místopředsedy soc. dem. Tvé děti, oficiálně uváděné, snad i další, mají zajištěnou budoucnost. Nyní zpátky k heslu: Když bohatne země, musí bohatnout i lidé. Jak tím zbohatlo tvé neosobní okolí? Spíše lze říci, že z pomyslného celkového krajíce, jsi „vypapal“ neskromnou porci a pokračuješ…

A ostatně, stát bohatne tak, že má přes 1,6 bilionu dluhů, a i napříště deficitní rozpočet – při údajném ekonomickém růstu. Nedávno v politické diskuzi ukazoval Andrej Babiš grafy, který ministr financí nejvíce zadlužil ČR. A ku podivu, ten člověk byl a je z ČSSD, a dokonce má i jméno: Bohuslav Sobotka.

To, co skutečně potřebujeme, je aby politici uznali, že nejsou nebešťany z Olympu, a aby se neschovávali v zrcadlových sálech slova stát. Zapomeňme na stát, mysleme na sebe, a zejména na mravní a trestní zodpovědnost. Stát nekrade, politici ano, stát se nekorumpuje, politici ano, a stát je trestán a olupován, politici se usmívají – ví, že cenová potopa již přišla, ale budou hovořit o valorizaci důchodů.

Další nonsensy

Dalším takovým oranžovým pomerančem vhozeným do davu (z 18. září) je heslo Důstojné stáří, náš závazek. Lidé, kteří celý život pracovali a vychovávali děti, si zaslouží důstojný život ve stáří.

Jistě, ale co ti, kteří museli přerušit pracovní kariéru, i několikrát, v důsledku transformace hospodářství v ČR? Co ženy, které ze zdravotních důvodů nebo nutnou volbou děti nemají. Tak by bylo možno pokračovat. To by ovšem podle paradigmat nastolených ČSSD znamenalo, jasnou diskriminaci!

Třetí oranžový pomeranč z botanické zahrady Lidového domu byl vhozen do davu voličů ke dni 3. října. Nemocenská už od prvního dne nemoci. To přece už mělo být dávno vyřešeno. Připomeňme si, že předchozím ministrem zdravotnictví byl Němeček (ČSSD) a tím současným je Ludvík (ČSSD). I proto je nemístné, aby první tři dny nebyly proplaceny. Právě v tomto čase musí člověk a jeho rodina (pečovatelé) zvládat nemoc léky (s doplatkem), ovocem (zatraceně drahým) atd. Zatímním řešením bylo brát si dovolenou, ne za účelem odpočinku, ale na překlenutí nemocenské. Mnoho lidí se to snažilo „přechodit“ na úkor svého zdraví, často i na úkor zdraví spolupracovníků. Perfidita závazku ČSSD spočívá v tom, že to, co mělo být dávno vyřešeno – je vydáváno ve volební kampani jako bonus!

Politici v obou komorách Parlamentu ČR se takovými „nuancemi“ doopravdy nezabývají, jsou totiž ve zcela jiném postavení. Jsou úkolováni různými lobby na výkon (přijímáni zákonů a přílepků) a mají 12 měsíční nemocenskou bez krácení požitků, kromě jiných zvýhodnění, o kterých se běžně nemluví.

Ve znamení nové privatizace: po OKD, krušnohorském lithiu, půjde do hajan ČEZ, občan zaplatí…

I když „náš“ Slávek (orgoj cholchoj) bude zaníceně vyprávět své bajky a koukat na elektronické leporelo, tak situace ve státě není dobrá. Poměrně přesně popisují situaci ve strategii ČSSD rozhovory Jana Rovenského (Právo) s matadorem soc. dem. Zdeňkem Jičínským, viz níže.

Až se bude opět hovořit o krádežích za bílého dne, dnes dokonce už před kamerami (zase se nic nestane), tak možná někdo zmíní i ČEZ – malý hospodářský grál. Chuť krást je u některých lidí doslova patologická, a nemusí se, díky svému postavení, nijak obávat trestu.

Alespoň tak si lze v jistých ohledech „přeložit“ článek Stát vyzval ČEZ, aby posoudil své rozdělení. Zprávu nejprve avizovala agentura Reuters, až následně jiní.

Nesmiřitelní

Poměrně nedávno jsem četl analýzu Oty Novotného analytika, metodika, rádce z Lidového domu. Zkrátím to, ČSSD prý nemá dost hodnotných kádrů pro stranickou práci v důsledku vládního angažmá. Kdo se aspoň občas zabývá Starým zákonem, pak ví, že moudrý velekněz Áron vyháněl do pouště nejen černého, ale i bílého kozla. Bral kromě Hospodina v potaz i démony.

Tímtéž se vracíme k hvozdům českého politického myšlení, viz odstavec jedna. Pokud by, čistě teoreticky, byl černým kozlem někdo z LEV 21, tak by se dali vyhledat i kozli bílí. Někdo může navrhnout Ivana Davida, exministra, který byl vyobcován údajně proto, že neuměl komunikovat. Někdo další si může vzpomenout na exministra Kužvarta, který byl penalizován za nedostatečnou jazykovou průpravu. A potom, je zde Lukáš Jelínek, který vykazuje dlouhodobě výborné parametry jako analytik a zásadový člověk.

Takže, opravdu nemělo kde ČSSD sáhnout, nebo Bohuslavu Sobotkovi bylo líno vytáhnout ruku z kapsy? Jen pesimistovi by přišlo, že do úmoru hrál kapesní kulečník. Ale nakonec, proč by se ČSSD měla strukturálně měnit, vždyť postačí multifunkční kosmetika.

Zdroje
Právo 12. srpna 2017, s. 5.
Právo 18. září 2017, s. 3
SM Právo 3. října 2017, s. 3.
Jan Rovenský Jičínský: Zaorálek by se měl krotit. Právo 20. června 2017
Jan Rovenský Jičínský: ANO a ČSSD by mohly pokračovat Právo 1. září 2017, s. 2.
ČTK, Lidové noviny Stát vyzval ČEZ, aby posoudil své rozdělení. 25. září 2017, s. 12.
Doplňující údaj: orgoj cholchoj je fenoménem mongolské pouště, kterým se mj. zabýval i český záhadolog Ing. Mackerle. Je údajně velmi nebezpečný.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami