Pokud je pro tyto lidi v době přiházejících mrazů potřeba žebrat důkazem, že cesta naší společnosti po "sametu" byla a je dlážděna dobrými úmysly, pak je to podle mne naopak důkaz, který by u skutečně spravedlivé Božího soudu nikdy neuspěl.

Místo toho, aby všechny televize, radia a  tištěná média, včetně náboženských, 25 roků a  24 hodin denně tlačila naše politiky k rozhodnutím, která by ke skutečnému žebrání na ulicích, natož k nakašírovaně mediálnímu a údajně neziskovému (?), nedávaly důvod, stává se čas Vánoc a probuzených občanských emocí  dojnou krávou pro vyvolené. Smutné je, že k halasnému  přiznávání tragického stavu naší občanské společnosti samotní politici nejen  mlčí, ale naopak mnozí z nich touží být viděni s  těmi, kteří se k mediálním žebrákům s plnými žaludky přidávají. Pro mne je to u mnohých  stejně cynické chování, jako kdyby operatér místo slepého střeva pacientovi vyoperoval srdce a pak by šel bez pocitu viny v čele pohřebního průvodu. 

Bohužel, možná politici  v zájmu - "čím více, tím lépe"- i lžou. Nebo je například  stav našich dětských domovů a jeho chovanců, placených ze státní kasy, skutečně tak sociálně tragický, že se bez veřejných darů neobejdou? (Bydlím třicet metrů od dětského domova a s klidným svědomím a s uspokojením mohu říci, že bych stejné, nejen sociální, ale i citové zázemí přál všem dětem žijících v rodinách, které mají  vládou zmrazené sociální příjmy. Zřejmě aby více jak 600 tisíc nezaměstnaných vykonalo Boží a matematický zázrak, neboť cílem zmrazení sociálních výdajů je, jak prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Marxová -Tominová, přinutit všechny nepracující pracovat, byť je  poptávka na oficiálním pracovním trhu jen po zhruba 30 tisících pracovních pozicích.)  Kam jdou, pokud by to byla pravda,všechny ty nemalé veřejné prostředky?

Proto navrhuji, aby byla opravdovost touhy pomáhat lidem u všech, kteří se mediální a nadační žebrotou živí, a těmi, kteří jí v přímém přenosu dávají na obdiv, umocněna výzvou, kterou by ministru financí Babišovi, potažmo všem zákonodárcům, dalo horních deset tisíc  pod stromeček. Co by v ní mělo být?

Apel, aby, mimo mnoha dalších opatřeních,  ve zrychleném čtení prosadil progresivní daně z vysokých příjmů, doslova drasticky tvrdé tresty za rozkrádání a okrádání státu, včetně veřejného  odsouzení daňových rájů a všech našich spoluobčanů, kteří se do nich jen  právnicky, ne fyzicky, uchylují. Tohle by  podle mne byla upřímná a nezištná  charita, neboť mezi skutečným sociálním cítěním( lidsky zakódovanou láskou k bližnímu svému) a světly ramp nablýskaným  žebráním, je obrovský kvalitativní rozdíl. Minimálně já ho vidím...

Publikováno se souhlasem vydavatele.