Byl jsem si toho od počátku vědom, přesto jsem už před konečným výsledkem věděl, že ho budu respektovat. Bohužel to není u každého z nás běžný jev...

Zvlášť z prken, co znamenají svět a ze sídel naší údajné intelektuální elity zaznívají kategorické projevy nerespektování (není to náš prezident) většinového, tedy DEMOKRATICKÉHO, výsledku, ačkoliv to nejde de iure změnit jinak, než získáním státního občanství země, která má prezidenta podle gusta toho či onoho nespokojeného. V žádném případě bych si však nedovolil tvrdit, že by se neměl jakýkoliv prezident kritizovat, pokud k tomu bude důvod. Fakt, že zvolen byl, ale tím důvodem není.

Sám od počátku Miloši Zemanovi především vyčítám mně protivnou aroganci. Přesto v duchu pořekadla "proti gustu žádný dišputát" respektuji, že si v ní někdo může libovat. O počátku zvedám obočí nad jeho sliby, které mi sice zní libě, ale jejich splnění zdaleka nezáleží jen na jeho šarmu a avizované chuti do práce a neboť sliboval úderně a bez zadních vrátek, tak by měl počítat s tím, že mu jeho "sliby chyby" v budoucnu připomenu.

Od počátku si přeji, aby bylo konstatováno, že prezidentská volba proběhla v duchu našich zákonů. Stejně tak nezaváhám prezidenta chválit, pokud k tomu bude důvod. Moc bych si přál, aby tento vzorec přístupu k výsledku demokratických voleb ve společnosti převažoval. Oni totiž všichni kandidáti využili ústavní právo volit a být volen. Každý sociálně inteligentní člověk - což automaticky neznamená, že nutně musí být vzdělaný, či být nazýván celebritou - který ctí demokracii, musel a musí vědět, že to neznamená, že bude po jeho.

Přesto mám z toho všeho, co se i po skončení prezidentských voleb děje pocit, že jsme demokracii chtěli, ale jen když bude po našem...

Publikováno se souhlasem vydavatele.