Opakovaně zaznělo, že oslabení koruny souvisí s růstem globální rizikové averze a odlivem kapitálu do zahraničí. Dále bylo zmíněno, že růst produktivity práce nemusí být natolik vysoký, aby kompenzoval nákladové tlaky na růst inflace. Na druhou stranu zaznělo, že květnové zrychlení inflace by nemělo být přeceňováno.

Od červnového rozhodnutí zvýšit úrokové sazby však inflace opět meziročně zrychlila na 2,6 % (v červnu) a koruna je vůči euru mírně slabší. Podle našich odhadů by inflace v následujících měsících měla mírně zpomalit kvůli vysoké srovnávací základně z minulého roku a slábnoucímu efektu vyšších cen pohonných hmot. I tak se ale bezpečně udrží nad dvouprocentním cílem centrální banky. Koruna bude i nadále zatížena globální rizikovou averzí způsobenou další eskalací obchodních válek, politickou nejistotou v Itálii nebo nejistým výsledkem Brexitu. To vše bude koruně komplikovat obnovení posilujícího trendu. Tato situace pak vytváří podmínky pro další zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Navzdory komentáři šéfa měnové sekce ČNB T. Holuba k červnové statistice inflace, že bankovní rada zohlednila ve svém posledním rozhodnutí slabší kurz koruny, další zvýšení úrokových sazeb je velmi pravděpodobné. K tomu bude mít centrální banka příležitost na začátku srpna nebo pak koncem září. Na zveřejnění záznamu koruna nereagovala a celý den se stabilně obchoduje na úrovni EUR/CZK 25,93.

Tento týden ukončí statistika spotřebitelské důvěry v USA za měsíc červenec. Trh očekává pouze mírný pokles o dvě desetiny na 98 b. Tým RBI je mírně optimističtější a očekává růst. Pozornost také budou mít inflační očekávání spotřebitelů. Včerejší statistika inflace potvrdila meziroční zrychlení na 2,9 %, přičemž očekáváme, že se inflace v horním pásmu dvouprocentního cíle centrální banky udrží i po zbytek roku. To si vyžádá další dvě zvýšení sazeb v tomto roce.