Kariérní úředníci se krčí někde v koutě a ministři jim v zájmu úspor permanentně hrozí jak ve známém filmu Postřižiny: „Buďte hodní, taky bychom Vás mohli vyhodit!" A i kariérní úředník raději ministrovi, náměstkům či stranickým poradcům vyhoví...klima pro korupci, jako teplo a déšť pro houby.

A přitom stačí jen přečíst závěrečný paragraf existujícího služebního zákona. S omluvou, cituji doslovně:

§ 254

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Umím vůbec číst? Nebo jsem jediný, kdo ten starý zákon četl?

Tak tedy jen rámcově. Má již dávno existovat „Generální ředitelství státní správy jako složka Úřadu vlády, zákon definuje jeho úkoly a to poměrně široce a konkrétně. V čele je generální ředitel jmenovaný na návrh vlády prezidentem republiky (!) a ten má ze zákona řadu pravomocí a zmocnění. Jmenuje personálního ředitele, na ministerstvech pak státní tajemníky a personální ředitele ministerstev. Mluví o služebním poměru, o slibu, platových tarifech. A v příloze jedna též o platovém řádu. Dokonce se dovolává na to, že by člen vlády měl mít pouze 2 náměstky a vedoucí úřadu vládyJe to jak v Kocourkově. Všichni hovoří o tom, jak je třeba přijmout „Zákon o úřednících", nebo nový „Služební zákon", zřizuje se pro to celý nový vládní výbor v čele s místopředsedkyní vlády. Všichni teskní, že tato norma schází, že v tom důsledku dochází k politizaci státní správy se všemi důsledky. Jistě, stranou dosazený úředník „kope v dresu" té či oné strany a také logicky, může-li, přihraje „svým" lidem cokoliv. Zakázku, informaci, výhodu. A to již nehovořím o tom, že jmenování stranickým klíčem ve většině případů není zárukou odbornosti a kvality. jednoho..

Souhlasím, že je to určitý polotvar, ale již samotné zřízení funkce státního tajemníka a personálního útvaru de facto znamená odříznutí politiků od obsazování míst ( s výjimkou náměstků, poradců a tiskového mluvčího) od „okupace" úřadu spolustraníky. Ministr může nařídit audit, změnu struktury i snížení počtu pracovníků, ale nebude rozhodovat o tom, kdo odejde, koho přijmeme atd. Ať hledám jak hledám, nic jiného jsem nenašel. Snad ASPI či Sbírka zákonů nelžou. Tak proč tolik řečí a žádné činy? Vím dobře, že o tomto rámci a funkcích věděl v roce 2007 jak prezident republiky, tak tehdejší premiér Topolánek. Ale k realizaci také nepřikročil a ministr Langer ho přesvědčil, že přinesou zákon nový. Ale nikdy se tak nestalo. Že přec jen něco platí? Vem´ to ďas.

Ignoraci zákona by si vláda dovolit neměla. A hledání novotvarů o úřednících samozřejmě udělat může, ale nakonec jej bude stejně ignorovat, jako tento zákon. Občané mají jistě radost a důvěru ve vlády, která o nutnosti určitého zákona mluví a přitom, ač torzo, ale přece jen funkční část zákona, ignoruje. Jako vždy. Veřejnost ohloupneme mnoha tunami slov a utlumíme nesmyslnými kauzami. Tak se snad dočkám reakce někoho povolaného. Třeba Karolíny Peake?

Pochybuji velice. Myslím, že se ani nikdo neozve. Nedávno některé ambasády, myslím USA, SRN a Velké Británie spolu s Transparency international, pořádaly na toto téma seminář. Přednášeli mimo jiné osobně velvyslanci. Byla tam asi stovka nižších státních úředníků. Kompetenci si převzalo vnitro. Ale na má slova o platnosti citovaných ustanovení reakce žádná. Lepší je mluvit, svádět neúspěch na absenci právní normy. Že to není tak úplně pravda? No a co? Ostatně nemyslím, že by pan Bátora splňoval požadavky na personálního ředitele ve smyslu tohoto zákona...O o jeho setrvání v úřadu by rozhodoval nepolitický státní tajemník, ne tajemný příznivec čehokoli, ministr Dobeš.

Vyšlo na serveru Vaše věc. Publikováno se souhlasem vydavatele.