Nejvíc se mi líbí řeči o tom, že čekají na příležitost pracovat. Ne pracovat, ale příležitostně cokoliv šlohnout. Kdo nebydlí nebo nebydlel v jejich sousedství, má dojem, že jim ostatní ubližují. Obrana proti jejich útokům je vysvětlována rasismem. Kdyby se měřilo všem stejně, nikdy by nedocházelo k takovým excesům.

Tak jsem se musel „vyjádřit", protože mi jdou na nervy všechna ta rádoby řešení. Jedině je rozstěhovat po jednotlivcích po republice. Jednu „rodinu" v každé obci snesou a ti, tak zvaní nepřizpůsobiví, se snadněji uklidní a následně pochopí, že integrovat se mohou jen dodržováním zákonů. A také děti budou moci chodit do školy, a věřím, že ostatní školáci je mezi sebe přijmou, protož děti vidí svět dospělých jinak.

Ghetto není řešením, pokud nechceme jednat jako skuteční rasisté. Na druhou stranu je třeba připomenout s velkou omluvou slova mé babičky: „Čím víc se s hovnem mažem, tím víc smrdí"! A těm z druhé strany „barikády" vymezit kam smí, nebo je normálně zabásnout. Námitky, co policie může a nemůže, se mohou řešit, až bude situace k nezvládnutí.

Konečně by se mohlo přiznat, že „medicínka" páně Kocábova a Uhlova moc nefunguje.

P.S. Nejsem rasista, ale již mám plné zuby řečí o tom, jak Šluknovský výběžek vře.

Psáno pro blog idnes.cz. Publikováno se souhlasem autora.