Ivo Strejček: Dvacetpět let od integračního převratu v Maastrichtu

15.12.2016 11:09 | Zprávy

V prosinci 1991 schválila v Maastrichtu Evropská rada Smlouvu o Evropské unii. Přestože tato smlouva musela být ještě v únoru 1992 podepsána ministry zahraničních věcí, financí a obchodu a čekal ji překvapivě složitý ratifikační proces (ve Francii získala podporu pouhých 51 % voličů, Dánové ji napoprvé dokonce odmítli), byla Maastrichtská smlouva především revoluční změnou k horšímu v dosavadní evropské spolupráci.

Ivo Strejček: Dvacetpět let od integračního převratu v Maastrichtu
Foto: Archiv IS
Popisek: Ivo Strejček

„Maastricht“ znamenal konec „společenství“ a začátek nadnárodní „unie“. Byl opuštěním zdravé myšlenky spolupráce jednotlivých států na základě mezivládních dohod a otevřel prostor k umělému, centrálně řízenému konstruktu nadnárodního superstátu a budování eurosocialismu. Na existenci národních států zaútočil z mnoha směrů, mimo jiné, prosazováním „Evropy regionů“ s cílem v unijní části evropského kontinentu definitivně vymazat národní hranice, uměle „rozstříhat“ Evropu na regiony, a ty snadněji centrálně řídit z Bruselu.

Maastrichtská smlouva významně přispěla ke spuštění procesu posilování pravomocí Evropské komise a Evropského parlamentu na úkor národních vlád a parlamentů. Členy Evropské unie obrala nejen o suverénní rozhodování v mnoha klíčových kompetencích, ale především – vnutila jim politický projekt jednotné evropské měny, ze kterého učinila nedotknutelný a nekritizovatelný symbol evropského sjednocení.

Česká republika v době, kdy do Evropské unie vstupovala, již nemohla a nesměla nic na daném stavu věcí ani ovlivnit, ani měnit. Vstupovala do unie, kde bylo naší povinností rámec vytvořený Maastrichtskou smlouvou bez výhrad přijmout.

Václav Klaus, v době vzniku Maastrichtské smlouvy, revolučnost hloubky a rozsahu změny integrace přesně vystihnul slovy, že Maastrichtem integrace „překročila svůj Rubikon“. Celých následujících dvacetpět let pak důsledně věnoval obhajobě Evropy národních států a jejich všestranné suverenity, i poukazováním na zásadní defekty jednotné evropské měny. Přestože byl ostře napadán, zastrašován i vysmíván, zaslouženě se jeho dlouhodobě neměnné argumenty a názory stávají v Evropě součástí moderního racionálního uvažování.

Dnešní katastrofální stav Evropské unie je výsledkem sociálně-utopických konstruktů „vyvolených“, kterým Maastrichtská smlouva před dvacetipěti lety otevřela dveře dokořán. Návody, jak postupně obnovit evropskou prosperitu, proto hledejme v období „před Maastrichtem“.

Návrat k tomuto stylu uvažování je však zásadně podmíněn odchodem celé současné generace evropských elit, které s vytvářením revolučního centralistického modelu evropského socialismu spojily své kariéry a které zjevně nechtějí – vlastně ani nejsou schopny – styl svého uvažování změnit.

Ivo Strejček

Zdroj: klaus.cz

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Josef Bazala byl položen dotaz

Bečva

Dobrý den, rozumíte rozhodnutí soudu? Mně rozsudek hlava nebere. Přeci není normální, že soud řekne, ano stal se trestný čin, ale viníka nepotrestá. Jestli to je možné, není třeba změnit zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Intelektuál, ale debil

8:33 Vladimír Ustyanovič: Intelektuál, ale debil

Tento název pro určitou skupinu vědců, politiků včetně akademiků použil Nassim Nicholas Taleb ve své…