Deníkové zápisy Viléma Pospíšila a stejně tak i paměti Karla Leopolda, odborového přednosty ministerstva financí, v jehož kompetenci byly záležitosti měny a úvěrního systému, svědčí o mimořádné aktivitě zúčastněných, jak se vyjádřil Alois Rašín, „spiklenců“ při přípravě kolkování bankovek a soupisu majetku pro účely majetkové dávky. Proto také některé zápisy z jednání pořízené v této době mají jen velmi heslovitý charakter.

Zápis z konference dokládá, jaký význam Alois Rašín přikládal právě soupisu majetku jako podkladu pro připravované mimořádné dávky, pozdější dávku z majetku a dávku z přírůstku majetku. Zatímco dávka z majetku se měla odvíjet od hodnoty čistého jmění ke dni 1. března 1919, tak v druhém případě se jednalo o navýšení čistého jmění za dobu od 1. ledna 1914 do 1. března 1919 v „obecné prodejní ceně“. Cílem obou dávek bylo odčerpání přebytečné kupní síly, tj. proplacení obíhajících státovek, pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky a obnosů na u ní vedených žirových účtech, ale také „potrestání“ válečných spekulantů.

Přestože byl v době kolkování bankovek prováděn soupis majetku, ke schválení zákona o obou dávkách (č. 309/1920 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku) došlo až v dubnu 1920.

Zápis z jednání („konference“) ohledně přípravy oddělení měny z 22. 1. 1919

Zdroj: AČNB, arch. fond Národní banka Československá, NBČ/765/2

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.