Feministická revoluce v USA, maskovaná hnutím za údajnou genderovou rovnost, neskončila porážkou Hillary Clintonové a Demokratické strany v prezidentských volbách. To byla jen první prohraná bitva genderového šovinismu na jeho dosud hladké cestě k nadvládě nad západní společností.

Feministky teď budou nějaký čas trávit hořkou pilulku prohry, ale pak vyrazí do nového útoku s ještě větší zuřivostí. Novým bojištěm by mělo být především takzvané právo žen na umělé potraty – a právě tam chce nový prezident (i Republikáni) zaměřit od začátku svou pozornost.

Jedno z prvních prohlášení Donalda Trumpa po vítězných volbách tak bylo, že "bude chránit lidský život od početí do smrti." Jde o jasné vyhlášení války, první krok k zásadní proměně "kultury smrti" vládnoucí současné západní společnosti a k nápravě obrovských škod, které napáchaly předchozí vlády - především ty demokratické.

Zrůdný plán Hillary Clintonové

Z potratových plánů Clintonové běhal mráz po zádech. Nijak se jimi netajila, jen zanikly v mediální štvanici pořádané na Trumpa. Clintonová byla 1) zuřivou propagátorkou možnosti umělého potratu dokonce těsně před porodem (třeba i v devátém měsíci těhotenství). 2) Prosazovala, aby umělý potrat nebyl ojedinělý, ale zcela běžný, aby se stal "přirozenou" součástí života žen. 3) Chtěla, aby za tyto vraždy dětí platili daňoví poplatníci.

Tento doslova vražedný záměr mohl být naplněn - kdyby Clintonová vyhrála volby. Voliči tak možná rozhodli o životech miliónů dosud nenarozených dětí.

"Pro všechny, ženy, které nebudou volit Hillary Clintonovou, je připraveno místo v pekle," nechala se slyšet před volbami bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jedna z těch, která připravovala "dětskou popravčí revoluci" ze zákulisí Demokratické strany.

Nyní, po zveřejnění výsledků voleb, je jasné, že (podle Albrightové) patří do pekla nejméně 53 % bělošských žen, které přišly volit. Tedy víc než polovina (Clintonovou volilo jen 42 % z nich). Byly to dost možná právě tyto ženy, jejichž hlasy dostaly Trumpa do Bílého domu.

Do pekla naopak (podle Albrightové) nepatří skoro žádná černoška, protože ty volily Clintonovou takřka všechny, tedy 94 % z těch, co přišly k volbám. Toto ohromující číslo však souvisí především s velkorysými sociální programy, jež jim Clintonová slibovala, než s genderovou válkou. Totéž platí pro většinu Hispánek (Latinas), kterých bylo pro Clintonovou 68 %.

Soudružky "profesionální ženy" v čele s Albrightovou se tedy pasovaly do Boží role. Zjevně si myslely, že rozhodují už i o věcech nadpřirozených. Odhlédněme od toho, že kromě Sorosových miliard nevěří nikomu a ničemu - což by signalizovalo, že do pekla patří především Clintonová s Albrightovou a další vůdkyně feministicko-šovinistické revoluce proti přirozenému Řádu.

Je to i Zemanovo vítězství

Sázka na "sex", neboli "gender", postavená naopak na údajném Trumpově mužském šovinismu totálně selhala. A přitom měla být hlavní silou těchto voleb a jejím cílem bylo zaktivizovat i "spící" voličky, které měly rozhodnout. Všechny ženy, matky, babičky, vnučky – zkrátka ty, na které se přímo obracela Clintonová a její spolubojovnice ve svých projevech. Nepovedlo se, k volbám přišlo stejně žen, jako minule.

Média, raněná krutou porážkou, tak nyní překypují snímky plačících žen (jsou na nich většinou bělošky), které objímají své plačící dcery, jimž Trump (a vlastně všichni muži, protože co muž, to šovinista, pokud není báječný gay) údajně ukradl budoucnost.

Tři milióny sdílení má na internetu nahrávka televizního vystoupení moderátorky Michelle Wolfové. Velmi úzce, překvapivě, a také velmi paradoxně souvisí s českou politickou scénou. Totéž (jen v malém českém rybníku), co se podařilo nyní Donaldu Trumpovi, dokázal před dvěma lety Miloš Zeman. Také proti němu vystavěla česká mainstreamová média hradbu, postavenou na jeho "zločinné" politické nekorektnosti, údajné ruské hrozbě a faktu, že prý "pohrdá ženami".

Během médii oceňovaného televizního vystoupení slečny Wolfové v TV pořadu Daily zaznělo během necelé minuty čtyřikrát slovo "pussy" (slangový výraz pro ženské pohlavní orgány). Wolfová ho ječela čím dál hlasitěji. Při třetím zvolání slova "pussy" začalo televizní publikum, tvořené především ženami, nadšeně tleskat a volat bravo, po čtvrtém vypukly ovace.

Výraz "pussy" tak postavil symbolický most mezi oběma zeměmi, které dosud spojovala především strašidelná postava paní Madeleine, jež je ikonou kavárenské bojůvky, brojící proti prezidentu Zemanovi. Kruh se uzavřel.

Posedlost sexem a zaseklá gilotina

Ze své podstaty nechutná politizace pohlaví je základní zbraní feminismu (moderním "newspeakem" označovaným za boj za genderovou rovnost) – právě proto, že uvádí mnoho mužů do rozpaků. Proto se výrazy jako "sex", "vagína", "sexuální napadení" a další objevovaly před volbami v USA na TV obrazovkách častěji, než jiná. Podle analytiků bylo mimochodem slovo "sex" médii nejčastěji používaným výrazem v letošní volební mediální kampani. To je výpověď sama o sobě.

Ve stejném pytli jako Trump se tak ocitl i například Republikán, katolík a bývalý předseda sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, který v jedné televizní debatě v souvislosti se "skandálem" o Trumpově tlachání v pánské šatně údajně "napadl" moderátorku, že je posedlá sexem. Shodou okolností šlo o stejnou moderátorku, o které Trump předtím řekl, že "z ní stříkala krev všude".

"Proč se mě pořád ptáte na ten autobus? Jako by nebyla důležitější témata! Vy jste posedlá sexem!" řekl tehdy v TV pořadu moderátorce Newt Gingrich, který se možná stane ministrem zahraničí - a převezme tak bývalý úřad Hillary Clintonové.

Všechno bylo dokonale připraveno na dokonání feministického převratu. Clintonové vítězství mělo být "proražením skleněného stropu". Poraženým měl být nejen Trump, ale všichni (primárně bílí) muži. Past jen a jen zaklapnout.

Na cestě zůstalo mnoho padlých – obětí údajných "sexuálních skandálů" napříč politickým spektrem, nehledě na náboženství nebo rasu. Stal se jí od ředitel FBI David Petraeus, demokrat Tony Weiner, vědec Matt Taylor (musel se omluvit za politicky nekorektní košili při ohlašování přistání sondy na kometě) a mnoho a mnoho dalších. Jejich výčet tvoří stovky jmen.

Stačí pouhé podezření z takzvaného sexuálního obtěžování a následuje potupné ukončení politické či jiné kariéry. Výrok "Máte hezké šaty," je důvodem k výpovědi z práce. Profesoři dnes mají na univerzitách při konzultacích otevřené dveře na chodbu, aby je studentky nemohly obvinit ze sexuálního obtěžování.

Společnost již byla destruována tak, že se považuje za normální, když žena při rozvodu dostane všechen společný majetek a připraví manžela o děti. Polovinu společnosti tvoří ženy hltající bulvární magazíny a sledující TV pořady, které informují o nevěrách celebrit a posmívající se mužům, kteří přijdou o milióny dolarů na "odstupném" - často jen na základě slibu, že si ženu vezmou. Role bulvárních médií (a zábavního průmyslu vůbec) je velká – ale, jak se ukázalo, možná už ne dost.

Bylo to "dokonalé", připravené do posledního detailu, vyfutrované "průzkumy veřejného mínění". Gilotina byla vytažena, stačilo se jen lehce dotknout páky a setnout obludě (Trumpovi - jako symbolu "normálního bílého muže") hlavu. Chyběla jen maličkost – vyhrát volby. Nestalo se, což ovšem zdaleka neznamená, že se gilotina rozpadla v prach.

Obrácená aktivistka v potratové kauze Roe vs. Wade

Nyní tak nastává etapa, kdy se feminismus (maskovaný za hnutí za údajnou genderovou rovnost) může ocitnout v defenzívě. Do hry tak přichází téma, které zásadním způsobem rozděluje společnost i obě hlavní politické strany. Je jím bitva mezi "pro-choice" (pro volbu) a "pro-life" (pro život). "Pro-choice" je termín označující neomezené právo žen na umělý potrat, tedy legální možnost zabít vyvíjející se dítě jen na základě svého rozhodnutí. "Pro-life" znamená, že život začíná početím - a je třeba ho chránit.

Právo na umělý potrat mají ženy ve všech státech USA. Získaly ho v roce 1973 na základě soudního procesu, známého pod názvem Roe vs. Wade. Do té doby byly umělé potraty ilegální. Soudní proces začal v roce 1970, kdy se Norma McCorveyová dožadovala přerušení těhotenství na základě svého tvrzení, že byla znásilněna. Uspěla a rozhodnutí Nejvyššího soudu vyústilo v povolení interrupcí ve všech státech USA. Tento verdikt se dočkal nadšeného ohlasu u feministek, které se draly k moci po "osvobození" společnosti v 60. letech.

Případ Roe vs. Wade měl zajímavé pokračování: Než soud rozhodl, McCorveyové se narodila dcera. Dnes jí je 46 let, žije šťastný život a má vlastní děti. McCorveyová navíc později přiznala, že si znásilnění vymyslela - a stala se z ní bojovnice proti umělým potratům, je tedy "pro-life".

55 miliónů zavražděných dětí

Ve Spojených státech je ročně zavražděn milión nenarozených dětí. Od případu Rode vs. Wade jde tedy již o 55 miliónů legálně zabitých lidských bytostí. Právo zavraždit člověka ještě před jeho narozením staví ženy do role neomezených vládkyň nad společností, náboženstvím i politikou, protože ovládá osud toho nejcennějšího, co každá společnost má, tedy její budoucnost - dětí. Současně také znamená, že se tzv. bílá populace ocitla v krizi a hrozí jí vymření – na rozdíl od jiných, které ženám "právo vraždit" nedaly.

Téma umělých potratů se proto řešilo i v předvolební kampani, i když nebylo klíčové (protože tím se stala 11 let stará nahrávka ze šatny). Clintonová měla heslo "Moje tělo, moje volba" (My Body, my Choice), které říká, že dokud žije dítě "uvnitř" matky, je jejím majetkem, a ona tak má neomezené právo ho kdykoliv zabít.

Trump se několikrát vymezil velmi ostře proti umělým potratům, mnohokrát zopakoval, že je nenávidí a že by měla být žena, která zabije nenarozené dítě, potrestána. Jeho spolubojovník Newt Gingrich byl obezřetnější: Také je proti potratům, ale zároveň si nebyl jist, zda je na jejich opětovný zákaz hodnotově poničená společnost připravena.

Ve skutečnosti však nebyla společnost na zákaz potratů nikdy více připravena, než právě teď, po zvolení Trumpa prezidentem. Změny "pro život" nelze dosáhnout jinak, než federálním zákonem. Již dnes je jasné, že Trump bude mít dostatečné páky, aby tento přelomový zákon k opětovné normálnosti země prosadil.

Zvolení Trumpa vyvolalo paniku v organizaci Plánovaná rodičovství (Planned Parenthood), která byla silně podporována státem a různými nadacemi, například Nadací Clintonových, nebo dalšími, propojených s miliardářem Sorosem. Tato organizace je pod vlajkou rovnoprávnosti jednou z nejsilnějších zbraní pro hnutí "pro-choice", tedy za plné právo žen na umělé potraty. Oficiálně má 650 poboček v celé zemi, neoficiálně mnohonásobně víc, možná desítky tisíc (různých forem poradenství, právních služeb atd.). Trump chce příjmy této organizace razantně omezit.

Revoluce uvnitř Demokratické strany

Demokratická strana USA, která se stala symbolem hniloby establishmentu, pokrytectví a ideologie politické korektnosti, zatím prochází (mimo pozornost médií) svou vlastní vnitřní revolucí. K moci se dere křídlo Bernieho Sanderse, kterého feministky ponižujícím způsobem a podvody odstavily z primárek, protože prý "nebyl správný demokrat a nechápal skutečný smysl politické korektnosti".

Sandersovým favoritem na post nového předsedy Národního výboru Demokratické strany je černoch Keith Ellison, první muslim, který byl zvolen do Kongresu. Nyní je v čele výboru Demokratické strany žena - černoška, předtím to byla běloška, předtím opět žena - černoška. Zdá se, že na vedoucí funkci v Demokratické straně nemají bílí muži šanci - což v rámci politické korektnosti, zdá se, nikomu nevadí.

Vítězstvím Donalda Trumpa získali muži (především ti bílí) šanci na důstojnost, společnost naději na přežití, a především - milión dětí ročně šanci na život.

Kdyby kvůli ničemu jinému, tak kvůli tomu měly tyhle volby smysl. 

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.