Jsou to přitom obchodní války nastartované USA, které mají hlavní podíl na holubičím obratu Maria Draghiho. Pokles objemu globálního obchodu se totiž mezi velkými hráči promítá nejvíce v Německu. To je nejotevřenější velkou ekonomikou na světě a jeho hospodářský výhled se zhoršuje nejrychleji. Poslední čísla ukazují, že německá ekonomika v druhém kvarálu znovu propadne (-1,2% mezikvartálně anualizovaně) a stáhne s sebou i celou eurozónu (očekáváme stagnaci). Naproti tomu na domácí spotřebu orientované Spojené státy zatím obchodní válčení Donalda Trumpa tolik nedopadá - data stále ukazují v druhém kvartále na růst okolo 2%. Nemělo by tedy být až tak velkým překvapením, že Mario Draghi více “bije na poplach”, eurové výnosy padají a euro na frontě s dolarem ztrácí.

Otázkou je, jak v tuto chvíli zareaguje americký Fed. Ten vzhledem k relativně solidním domácím číslům nemusí teoreticky nikam spěchat a mohlo by mu stačit setrvat ve sladkém “nic-ne-dělání”. Je ale pod rostoucím tlakem z několika stran. Trhy jsou přesvědčené, že časem bude muset agresivnější reakce Fedu přijít, a v tuto chvíli už sázejí skoro na čtyřnásobný pokles sazeb do roka. Pokud by tedy dnes Fed výrazně nezměnil rétoriku ani prognózu (především dot plots), značnou část trhu zklame a dolar bude dál posilovat. A to by jen přiživilo zostřující se kritiku Fedu od Donalda Trumpa, který otevřeně mluví o výměně vedení centrální banky tak, aby více brala v potaz jeho expanzivní názory… Půjde tak o další zasedání, kde Fed ukáže, jak silnou má ve skutečnosti politickou nezávislost.