Daně, respektive naděje na jejich snížení, ovšem nejsou tím jediným, co může hnát americké akcie vpřed. Předně může panovat oprávněná spokojenost s tím, jak pozitivně se vyvíjí hospodářská situace u hlavních obchodní partnerů - v Číně a eurozóně (viz včerejší posun podnikatelských nálad PMI na šestileté rekordy). Kromě toho se daří dvěma klíčovým sektorům - energetickému a finančnímu. V prvním případě jasně pomáhají vyšší ceny ropy a některých dalších surovin a ve druhém fakt, že úrokové sazby se v USA odrazily ode dna, přičemž výnosová křivka zůstává stále výrazně pozitivně skloněná (obojí vylepšuje profitabilitu bank).A nakonec dodejme, že akciové trhy stále těží z nákupů finančních aktiv ze strany centrálních bank. Ty nekupuje jen ČNB do svých devizových rezerv, ale především „globální“ centrální banky jako ECB a Bank of Japan. Jen pro zajímavost - posledně dvě jmenované banky navýšily v lednu svoji bilanci díky nákupům aktiva (včetně akcií) o 176 miliard dolarů. A taková suma musí být někde znát.

Vše tedy vypadá růžově a optimisticky, takže se naskýtá otázka, zdali se může něco pokazit, co by idylku nabouralo. Nějaké záminky by se asi našly. Trump může např. svým fenomenálním daňovým plánem zklamat, Fed může přitvrdit v měnové politice a podnikatelské nálady v západní Evropě se s blížícím se volebním cyklem v Holandsku a Francii mohou také zhoršit. Uvidíme, za měsíc mohou finanční trhy vypadat dost jinak než dnes. Prozatím to však vypadá jako vymydlené finanční nebe bez mráčku.

Jan Čermák
finanční analytik