Na čele žebříčku zemí s nejagresivnější intervenční politikou figuruje Maďarsko a tuto svojí pozici si možná ještě vylepší díky zveřejnění svého posledního plánu jak vyřešit nekončící problém s úvěry domácností (především hypoték) ve švýcarských francích. Ty si Maďaři v masivním měřítku nabrali v letech 2005 až 2007 a nyní je tyto úvěry vinou propad kurzu tíží jak koule na noze.

První pokus, jak se s tímto problémem vyrovnat, bylo ze strany Orbánovy vlády opatření, jež bankám přikazovalo umožnit splácet úvěry v cizích měnách v měně domácí. Rozdíl mezi aktuálním kurzem a kurzem dohodnutým při uzavření úvěru se přitom měl akumulovat na zvláštním účtu a po několika letech přičíst k zbývající jistině původního úvěru. Vláda při zavedení tohoto opatření evidentně sázela na to, že kurz forintu v budoucnu spíše posílí než oslabí, takže dodatečná zátěž ze ztráty připsaných k jistině nebude nijak fatální. To se však nestalo, neboť forint je vůči franku i euru stále slabý a tak ztráty domácností narůstaly.

A tak přichází vládní zásah číslo dvě, který nutí banky umožnit domácnostem jednorázové splacení úvěrů v cizích měnách - avšak při podstatně vylepšeném kurzu forintu než je tržní (o přibližně 20 %). Ztráty z tohoto rozdílu přitom mají nést banky. A nepůjde o malé ztráty - pokud by domácnosti předčasně splatily třetinu svých úvěrů ve švýcarských francích, maďarské banky utrpí okamžitou ztrátu ve výší 1,4% HDP, což představuje 17 % jejich kapitálu.

Jan Čermák
Analytik ČSOB