Osobně považuji výsledek voleb za očekávatelný – voliči raději volili risk, než jistotu vládnutí „osvědčených" politických stran. Je to logické, obzvláste, když většina médií nevynechala ani den, aniž by nás informovala, co hrozného zas to neposlušné hnutí provedlo. Důsledně organizovaná anti-kampaň přinesla výsledky – a to v podobě 29,6 % pro Ano.

Tajemstvím však pro mne asi navždy bude politická sebevražda ČSSD, tedy strany, ke které by měly mít velmi blízko střední vrstvy.

Dle mého názoru se projevila podivná deviace politických stran - potažmo i České republiky, a to stavět do čela zásadně naprosto neschopné lidi.

Podíváme-li se zpět, uvidíme „lídry" typu Sobotky, Topolánka, Nečase, Bursíka nebo Schwarzenberga. Ať čtenář sám posoudí, jestli tito lidé mají přirozenou autoritu, charisma, alespoň průměrnou inteligenci nebo ryzí charakter. Či cokoliv, co by je předurčilo někoho či něco úspěšně vést.

Kdyby ČSSD bývala došla k volbám bez nesmyslného humbuka, odvolávání, pomluv a hádek, byl by výsledek v těchto volbách radostnější.

Dovolím si jako její bývalý volič ČSSD poradit – dlouze a draze neanalyzujte dnešní fiasko, vyhoďte vedení, které se neosvědčili a neosvědčí a začněte znovu. Jste tradiční strana, která by neměla jen tak zmizet.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami