Nápady zelených hlav v mnoha případech přímo útočí na samou podstatu existence sedláků a tak tisíce traktorů těch naštvaných sedláků blokují dálnice a ulice velkých měst. Ti lidé za našimi hranicemi v tom Německu vyjadřují svými hesly, nápisy a sděleními stejné pocity jako máme poslední dobou i my, zemědělci tady, u nás doma.

V naší republice se to začíná rovněž tak vyvíjet. Vítězí názory typu: „kůrovec je můj přítel“, nebo „hraboš polní coby významný faktor vodního režimu – oni totiž svými chodbičkami pomáhají zasakovat vodě do půdy“, případně „škodlivá řepka z hlediska vodní eroze“ a jiná výstižná odborná stanoviska různých znalců a expertů na zemědělství. Nedávno mne ohromilo sdělení jistého odborníka, že se na pronajatých pozemcích špatně hospodaří na úkor jejich úrodnosti. Neumím si jako sedlák představit jak bych mozaikovitě obdělával pozemky kde mám svoje a zároveň pronajaté parcely.

Zblbnutí davů dobou je nesmírné. Lidstvo svým nezřízeným kořistěním naštvalo přírodu, která pomalu začíná ukazovat, kdeže je ta opravdová pravda. Vládnoucí garnitury jsou nervózní z toho, že by měly lidu obecnému říci, že již není doba vhodná jen pro chléb a hry, ale je na čase ubrat ze svého spotřebitelského štěstí a ustoupit o několik kroků zpět, pokud nás ještě zajímá osud našich potomků. Nemají odvahu, hledají viníka. A toho našli, tím je zemědělství, protože je celoplošné, každý ho vidí, ale jen málokdo mu rozumí, pracuje v něm málo voličů a je tedy velmi snadným propagandistickým cílem.

Z různých statistik vyčíslujících původce CO2 připadá na zemědělství a lesnictví 24% (výroba energie 25%, průmysl 21%, doprava 14%). Málokdo ovšem k tomu dodá, že zemědělství a lesnictví zároveň spotřebovává 29% CO2, tedy je v této bilanci jako jediné aktivní. Je zvláštní, že aktivisté a jiní znalci zemědělství nepoukazují například na emise způsobované lodní a leteckou dopravou. Máme denně 120.000 letadel ve vzduchu po celém světě, která za sebou nechávají hojné spaliny ve výškách osm až dvanáct kilometrů nad zemí. Je známo, že cca 45% takto (z pohledu skleníkového efektu) emitovaného CO2 zůstává dlouhodobě v těchto polohách. Za roky této bohulibé činnosti se v atmosféře něco skleníkového plynu nashromáždí a přispívá tak k tomu našemu současnému problému. Celosvětové přesuny materiálu, výrobků a lidí (zejména turismus) tvoří část HDP a ten musí neustále růst, abychom byli všichni šťastnější a spokojenější a je jedno jestli je to v souladu s přírodními zákony nebo ne.

Každý soudný člověk ví, že stabilizované zemědělství dává společnosti existenční jistotu. U nás, po tom „organizovaném sametovém převratu“, bylo jaksi to zemědělství prokšeftováno a zahnáno na samý okraj společenského a hospodářského dění. To dokazují následující čísla:

Stavy hospodářských zvířat byly velmi redukovány proti roku 1989. Prasata jsou na 39%, drůbež na 66%, ovce na 54%. Počet krav rovněž stále klesá. Jsme na úrovni 47% stavu roku 1989. Toto se odráží na soběstačnosti v komoditách živočišného původu.

Deformovanost a celková slabost agrárního sektoru na mnoze způsobená politickými tlaky a masivní expanzí nadnárodních obchodních řetězců se odráží v obchodním saldu (tj. poměr vývozu a dovozu). Následující čísla dokumentují jak hluboko jsme závislí na dovozech ze zahraničí. To je velice diskutabilní z pohledu budoucích možných plošných klimatických excesů jejichž důsledkem bude nedostatek zemědělských produktů.

Velmi je zemědělcům různými znalci zemědělství vytýkána vysoká spotřeba hnojiv a pesticidů. Porovnejme tedy naši spotřebu s některými evropskými státy:

Když si k těmto „nesporným hospodářským zázrakům“ ještě přimyslíme možné zásahy všelijakých zelených a jinak pomazaných hlav, tak mi z toho vychází jako koncovka jen ten nadpis.

Ing. Jaroslav Kopista
soukromý zemědělec, předseda OAK Chrudim

Hospodaříme na statku od 29.11. 1629 – zápis v gruntovní knize panství Rosice (máme v držení).
První doloženou generací hospodářů je Giržik (Jiří) Kopista.
Čtrnáctou generací na statku jsou dětí mého brata Karla tj. Ondřej, Barbora, Vít a Eliška.
V hospodaření pokračují Ondřej a Vít.

V textu byla použita data z těchto zdrojů:
České zemědělství očima statistiky 1918 – 2017, vydal ČSÚ 2018
Výroční zpráva AKČR za rok 2018
Mlynářské noviny roč. XXX. Číslo 1, rok 2019 – Tržní informace únor 2019, str. 2 až 3