Není od věci se domnívat, že má na mysli třeba Německo, kde však není sestavena vláda po měsíc a půl delší době, než je tomu u nás. Správně konstatuje, že podle naší Ústavy se nová vláda ujímá úřadu v okamžiku, kdy byla na základě voleb jmenována prezidentem.

Tím se dostáváme k bodu, který je alfa a omega všech problémů pana Pehe: prezident, přesněji Miloš Zeman. Prezidentovi a zde znovu je nutné poznamenat, že jde hlavně o prezidenta Zemana, Ústava neukládá žádné lhůty, v nichž by měl jmenovat vládu další, pokud ta první nezíská důvěru.

Tento stav podle pana Pehe otevírá možnost existence tzv. „prezidentské vlády“, tedy vlády která, podle pana Pehe, je závislá na něm a ne na Sněmovně. Na řadě je řada dalších výtek pana Pehe na adresu „bezprizorního stavu vlády“, což prý umožňuje vládě bez důvěry činit kroky, jako jsou „vlny čistek“, v nichž padají hlavy vysokých úředníků, armádních a prý brzy snad i policejních činitelů, ředitelů nemocnic a šéfů státních podniků. Ponechme stranou poznámku, že jsou tyto „čistky“ z důvodů ztráty důvěry vůči vládě, když tato sama nemá důvěru Sněmovny.

Pan Pehe jako vždy účelově poukazuje na to, co mu nejvíce vadí, počínaje prezidentem Zemanem a A. Babišem konče. „Kdyby“ prý byla přijata na začátku ústavní úprava, ušetřili bychom si prý personální čachry a průtahy se sestavováním vlády, které by nemohl A. Babiš vládnout dřív, dokud by nevyjednal většinovou důvěru parlamentu. Pan Pehe je letitý a ostřílený politolog, přesto dává přednost účelu, který světí prostředky. Především to jeho „kdyby“ je natolik účelové, že je až neskutečné, že na něčem takovém svou logiku vůbec staví. Sám dobře ví, že na žádné „kdyby“ se nikde nehraje, tím méně se to děje v politice. Těch kdyby by totiž bylo takové množství, že „kdyby“ to „kdyby“ bylo možné sestavit do nějakého politického útvaru,, tak jsme se od r. 1989 nehnuli z místa. „Kdyby“ je totiž základ kompromisu, který ne vždy musí být a také většinou není, pro dobro věci. To pan Pehe jistě ze své praxe zná, ale „kdyby“ takové možnosti připustil, tak o čem by sakra psal, že?

Další pozoruhodnost pana Pehe je zmínka „vlna čistek“. Ještě žádná vláda od, r. 1989 se neobešla bez toho, že by po svém nástupu k moci nevyužila své možnosti a kompetence k „výměně stráží“, tedy k odvolávání jedněch (nežádoucích) a jmenování jiných (potřebných) ve svém zájmu. Proč vytýká Pehe Babišově vládě, že dělá to, co dělaly všechny vlády předchozí? Protože k tomu má důvod: premiérem s důvěrou prezidenta je právě pan Babiš s vládou, která však nemá důvěru Sněmovny. Je otázka, zda si pan Pehe uvědomuje, že k pohybu škatulat by došlo tak či onak poté, co by vláda dostala důvěru. A tu dostane zcela určitě, pokud si ovšem opoziční politici nehodlají pod sebou podřezat větev.

Parlamentní volby jsou sice nedávno za námi, ale jsou či budou volby jiné a i tam jde o reputaci když ne zrovna politiků nejvyšších, tak o reputaci partají. A tam by mohli také hodně a citelně ztratit. Kdyby k tomu snad došlo, bylo by to jen ku prospěchu nás všech.

Jiří Baťa

Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.