Jiří Bystřický: Volby prezidenta v ČR - Cirkus Praha

24.01.2013 10:35 | Zprávy

Pokud pomineme hysterii kolem aktivity „volím Karla“, a je příznačné, že se k ní hlásí nedovzdělaná, tupá a bezcharakterní tzv. kulturní fronta (čest výjimkám), je třeba si připomenout některé základní principy politiky.

Jiří Bystřický: Volby prezidenta v ČR - Cirkus Praha
Foto: Hans Štembera
Popisek: Debata kandidátů na prezidenta. Tentokráte na vlnách Radiožurnálu přímým přenosem z divadla Minor

Začněme u toho nejvíce sporného: vzniku Smlouvy o stabilním politickém prostředí, hanlivě a nesmyslně nazývanou „oposmlouvou“.  Byl to totiž pokus o návrat k realitě politiky a odmítnutí scénického chápání politické fikce. Jinak řečeno, snaha o ukončení tzv. ne-politiky, bajky Václava Havla.

Tato smlouva byl pokus o návrat k reálné politice, i když poněkud svérázný. Nicméně problém kritiky tohoto kroku spočívá v naprostém nepochopení rozdílu mezi sociální realitou a mediální realitou. Tady se jedná o stejnou potíž jako v současnosti, kdy jde o  aktuální konfrontaci  aktérů druhého kola prezidentských voleb.

Souvisí to i např. s legendou o „Benešových dekretech“ a nikoli dekretech prezidenta republiky, o „Sudetech“ a nikoli o českém nebo československém pohraničí, o „vyhnání“ a nikoli odsunu, vše v době, kdy stále platí zásady Postupimské smlouvy (1945) a Helsinské dohody z roku 1975.

Sociální realita musí být vždy verifikována druhým aktérem vzájemné interakce, řekněme komunikační odezvou. Mediální realita pracuje se systémem simulací, tj. nápodoby věcí, událostí či osob do té doby, až nenápadně přejde k odkazům na své vlastní popisy událostí, čímž vytvoří logiku autoreferenční simulace. Stvoří simulakra, nápodobu bez jakékoliv opory v reálném. Tím totálně vyprazdňuje podmínky sociální reality. Přímým důsledkem je pak televizní či facebookové blábolení.  

Problematiku souboje obou kandidátů je možné popsat jako dvě odlišné domény: na straně jedné je teritorium fikce, zhruba na úrovni bájného založení Říma, technicky hypertrofovaná simulace – Schwarzenberg, na druhé straně boj o ovládnutí sociální reality politickými, mocenskými prostředky – Zeman.

Politicky realistická je druhá varianta, ta první politickou realitu buď opomíjí, nebo záměrně skrývá.

doc. Jiří Bystřický, sociolog zabývající se zkoumáním mediality, mj. autor práce Moderní masmédia a politická moc proti demokracii, svobodě a zodpovědnosti

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Teď téměř vše kritizujete

Ale jak vám tu kritiku věřit, když dokud jste byli ve vládě, tak jste ani necekli, a to téměř doslova? Vždyť jste ani neprosadili nic z Vašeho pirátského programu? PS: Nemyslíte, že bylo chybou jít do této vlády? Přijde mi, že jste víc slyšet až po vystoupení z ní, jen vám to, co tak najednou říkáte...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Dopis Roberta Fica Elonu Muskovi

15:49 Jiří Paroubek: Dopis Roberta Fica Elonu Muskovi

Česká politická pravice dělá z premiéra Roberta Fica velkého Zlobra Evropy, kterým hodlá strašit, kd…