Časem jsem pochopil, že tento hotel je vhodný také pro lidi v mé věkové kategorii. Zatím, zaplať pánbůh, jsem dobře pohyblivý a vstup do moře v písku mi nedělá žádný problém. Ale v hotelu byli ubytováni i lidé podstatně starší nežli jsem já. A vstup do moře byl pro ně bez problémů a vlastně příjemný. Zkrátka, jsem rád, že jsem tento hotel objevil a že stále funguje na velice slušné úrovni, i když se v něm změnil před rokem majitel.

Jiná věc je doprava k tomuto hotelu z Prahy a přes evropskou dálniční síť anebo letadlem. Jedno i druhé nestojí v posledních letech za nic.

Pokud jde o poslední dva roky, rozhodl jsem se po velmi špatné zkušenosti, kterou jsem předtím udělal na letištích, přes která jsem se dopravoval do jižní Francie, jet opět po letech na dovolenou autem. Přitom nejezdím na dovolenou v úplné hlavní sezóně, ale řekněme těsně před jejím začátkem anebo na jejím úplném začátku.

Přeprava přes rakouské dálnice je vcelku ještě bez problémů. Příjemné cestování, dobře fungující restaurace a celkem čisté toalety u dálnic. A vlastně minimum oprav dálnic v průběhu letních dovolených.

Jakmile ovšem přijedete do Itálie, jste v úplně jiném světě. Okamžitě musíte počítat s omezením rychlosti na dálnici v důsledku častých oprav silnic. Ty opravy italských dálnic vcelku chápu, od Brennerského průsmyku až k pobřeží a dále jsou velmi frekventované. Proto bych i pochopil, že dochází k opravám v úsecích, které jsou vedeny přes Pádskou nížinu, prakticky až k pobřeží Jaderského moře. Chápu, že tam je nutné dělat opravy v průběhu léta či podzimu a jara a není možné je dělat např. v zimě. Ale největší počty oprav dálnice byly v Itálii mezi Janovem a Ventimigliou, která leží na hranici Francie. Tedy v oblasti, kde nikdy nemrzne, nepadá sníh a opravy silničních povrchů je tedy možné dělat i v zimě.